Maybe in another life, Granger.

Known unknown

„Takhle už to dál nejde! Musíš se probrat, jsou to dva měsíce!" vyplivl chlapec s tmavými vlasy.

„Já nemůžu," vzlykla Hermiona, „Nejde to."

„Pokud to nezvládneš, jsi tu zbytečná. Tohle je válka! Nepotřebujeme tu ufňukané holčičky," řekl rozzuřeně a chytil ji za ruku.

„P-prosím, pusť mě-ě, H-arry," vykoktala a oči se ji rozšířily strachem.

„To je to o čem mluvím! Nikdo se tě nemůže ani dotknout abys se nesložila. Zůstaň v pokoji a nepleť se tu."

„R-rone?"

„Má pravdu, Miono. Jsi tu zbytečná."

Dívka se trhaně nadechla a prudce se posadila na posteli. Otočila se na levou stranu, hledajíc svého manžela, ale postel byla prázdná. Stále rozespalá se vymotala z peřin a pomalou chůzí došla do jídelny, kde čekal její muž se snídaní.

„Dobré ráno, lásko," usmál se na ní a když se posadila, tak se k ní naklonil a políbil jí do vlasů.

„Teď už ano," usmála se na něj.

„Zdálo se ti něco zlého?" zeptal se s obavami. Stále ji překvapovalo jak dobře jí zná. Byli svoji už rok a dva spolu od doby, co se dali dohromady.

„Zase se vrátily," zašeptala. Od doby co se vzali se jí tyhle sny nezdály. Nezdály se jí vzpomínky.

„Proč myslíš?"

„Nevím, snad to bylo jen dnes."

„Dneska přijde ten kupec na tu velkou zakázku pro Sv. Munga," připomenul jí a změnil tak téma, za což byla ráda.

„Vím."

„Mám poradu, takže se s ním budeš muset sejít ty. Připojím se k vám, jak nejrychleji budu moc."

„Dobře. Zvládnu to, neboj."

„Vím, že ano," řekl s úsměvem.

„Večer jdeme na večeři s tvoji matkou a Blaisem s Ginny?"

„Ano, rezervaci máme na půl osmou."

„Dobře, jdu se připravit do práce."

Mezitím se chlapec ze vzpomínky, snu, také připravoval na schůzku, která pro něj byla velmi důležitá. Byl teď velmi slavný. Byl zachránce světa. Slíbil Sv. Mungovi lektvary, které potřebovali a jeho jediná možnost byla firma Draca Malfoye.

„Jsi si tím jistý, Harry?" zeptal se ho Ron.

„Ne, ale slíbil jsem to. Jak bych pak vypadal? Prostě budu muset Malfoye nějak přesvědčit."

„Budu ti držet palce. Sejdeme se pak na Ministerstvu."

„Jasně. Pokud ho neprokleju."

„A právě proto s tebou nemůžu jít. Já bych to totiž udělal," zasmál se Ron.

Hermiona seděla ve své kanceláři a dodělávala poslední úpravy kupní smlouvy, když se ozvalo klepání.

„Dále," řekla a čekala, kdo se to objeví v její kanceláři.

Oba byli v šoku, že vidí toho druhého. Hermioně se vrátily všechny vzpomínky a pocity z války. Z doby, kdy se k ní její nejlepší přátelé obrátili zády a nazvali ji ufňukanou holčičkou. Ale teď už nebyla jako dřív. Už byla zase silná.

„Harry Potter," promluvila jako první a ani se nehla z místa.

„Hermiono," pokýval hlavou na pozdrav a ona mu pokynula aby se posadil.

„Takže ty kupuješ lektvary pro Munga?" položila spíše řečnickou otázku.

„A ty pracuješ pro Malfoye?"

„Tak nějak," ušklíbla se.

„Pokud si pamatuji, lektvary ti zrovna moc nešly."

„Oh, ovšem, ale můj manžel v nich vždy prosperoval."

„Evidentně tohle setkání není příjemné ani jednomu z nás, tak navrhuji abychom to urychlili."

„Řekni mi, Harry, proč si myslíš, že ti ty lektvary prodám?" zeptala se dívka se samolibým výraz na tváři. Věděla, že teď má nad ním na vrh.

„Ehm, j-já, tedy je to velká zakázka a dost vám za ně zaplatím. Malfoy by určitě nebyl rád, kdyby přišel o tolik peněz."

„I kdyby, tahle firma je moje stejně tak jako jeho. I já rozhoduju a když se rozhodnu, že ti ty lektvary neprodám, tak ti je neprodám. Myslíš, že nevím, že to děláš jen proto abys získal ještě víc slávy? Pokud to tedy jde."

„Znám Malfoye. Jde mu o peníze a i když na půl vlastníš firmu, určitě by byl naštvaný kdybys mě vyhodila."

„Upřímně, Pottere? Pokud tě nevyhodí ona, udělám to já," ozval se hlas za Harryho zády a následně se Draco Malfoy objevil vedle Hermiony.

„Vážně? Zaplatím kolik chcete."

„Ubohý Potter. Takhle si všechny kupovat. Pověz mi, co se stalo s Weasleyovou sestrou?" zeptal se Draco s úšklebkem, „Počkej, já vím. Vzala si zmijozela."

„Jen mi řekněte jestli mi ty lektvary prodáte, nebo ne a já zmizím."

„Osobně říkám ne, ale nechám rozhodnutí na své ženě," řekl Draco naprosto klidně a sledoval jak se výraz Harryho tváře pomalu změnil.

„Takže je to pravda."

„Ovšem, že je. Nečteš noviny?" zeptala se pobouřeně Hermiona.

„Četl jsem něco o tajné svatbě, ale nevěřil jsem tomu. Vážně, Hermiono, zrovna on?"

„To nemyslíš vážně?! On se ke mně neobrátil zády jako vy! To vy jste tam pro mě měli být, ale nebyli!" vykřikla.

„Stále si stojím za tím, co jsem tehdy řekl. Byla jsi nepoužitelná."

„Vypadni, Pottere! Před třemi roky ji znásilnili a vy jste se na ni vykašlali!" procedil skrz zuby Draco.

„Ne, počkej. Prodám ti ty lektvary pod podmínkou, že mě už do konce života necháš na pokoji. Vyhýbej se mi, vyhýbej se Ginny. Nepřibližuj se k ničemu, co s námi souvisí."

„Nu, Pottere, vypadá to, že moje žena má i potom všem, co jste jí udělali dobré srdce. Važ si toho. Tohle podepiš a odejdi." Draco mu podal pergamen, který Harry podepsal a hned na to odešel z firmy, tak rychle jak jen to šlo.

„Jsi v pořádku?"

„Myslím, že ano. Konečně jsem nadobro uzavřela tuhle část mé minulosti."

„Miluju tě," řekl a dlouze ji políbil.

„A já tebe. Myslím, že půjdu navštívit tvojí matku ještě před večeří," řekla s úsměvem.

„Dobře. Dnes toho moc není, tak klidně běž," odpověděl také s úsměvem a ještě jednou jí vášnivě políbil.

***

Words: 918

Další výplod moji fantazie, co vy na to? :3

xoxo <3 newky