Hermiona seděla před krbem ve svém bytě, ve kterém už nebude více bývat až dnešek skončí. Dneska měla svatbu, ale z nějakého důvodu se necítila příliš šťastně. Byly to teprve dva roky od bitvy o Bradavice, nechtěla se ještě vdávat. Přišla si příliš mladě.
Pak tu byl Ron. Když chodili do Bradavic, dokázala si představit, že stráví zbytek života po jeho boku, ale teď? Poslední dva roky jí ukázaly, že to není možné. Takový život pro sebe nechtěla. Měla Rona ráda, ale uvědomila si, že už ho nemilovala, tak jako v Bradavicích, a přesto si ho dnes hodlala vzít. Bylo příliš pozdě na to, aby to zrušila.
Z přemýšlení o jejím životě ji vyrušilo zaklepání na okno. Mohla to být jedině sova, a tak bez váhání vyskočila z pohodlného křesla a přešla k oknu, kde se na okamžik zastavila. Předpokládala, že to bude sova s Denním věštcem, ale místo toho na ní vyhlížela elegantní černá sova. Otevřela okno a převzala od ní nespočetně mnoho dopisů. Usadila se zpátky do křesla a zkoumala dopisy.
Na každém z nich bylo úhledným písmem napsané její jméno. Pomyslela si, že tohle písmo už někde viděla, ale nemohla si vzpomenout, kde. Zvědavost ji přemohla a ona otevřela první z dopisů, bylo na něm nejstarší datum.
Hermiono,
dnes jsem tě poprvé nazval mudlovskou šmejdkou, ještě teď je mi ze mě špatně. Doufám, že mi jednou odpustíš,
Draco.
Hermiona zalapala po dechu, když si přečetla těch pár řádků. Vzpomínala si na ten den i na to, jak se jí to dotklo. Tohle ale v životě nečekala. Rychle otevřela další dopis.
Hermiono,
dnes jsi mě uhodila a musím říct, že máš pořádnou ránu, ale co, zasloužil jsem si to. Rozhodně to pro mě bylo více poučné, než otcovi kletby. Doufám, že mi jednoho dne odpustíš, že jsem zavinil Klofanovu smrt, čekalo se to ode mě, ale vím, že to nebylo správné,
Draco.
Hermiono,
dnes byl ples na počest turnaje tří kouzelníků, když jsem tě uviděl, potvrdily se mé nejhorší noční můry. Zamiloval jsem se do tebe. Neber si to špatně, jsou to pro mě muka, protože my dva nikdy nebudeme moct být spolu, ani nevíš, co bych dal za to být jen obyčejný kouzelník, či dokonce mudla. Pak bychom mohli být spolu. Když jsem tě večer viděl na schodech plakat, řekl jsem si, že už tě nikdy nesmím rozbrečet. Doufám, že mi jednou odpustíš, že jsem takový srab, abych se vzepřel otci,
s láskou Draco.
Hermiono,
dnes jsem vás udal, chci abys věděla, že mi je to opravdu líto. Chtěl jsem být taky v BA, chtěl bych tě chránit do konce života, ale oba bychom moc dlouho nepřežili. Krvezrádce a mudlorozená? Špatná kombinace v časech, které nastávají. Doufám, že mi jednou odpustíš, že jsem vás nahlásil,
s láskou Draco.
Hermiono,
dnes se to stalo. Zklamal jsem tě. Přijal jsem temné znamení, nemáš ani ponětí, jak hrozné to je, ale mnohem horší je pocit, že jsem tě zklamal. Ale já musel. Doufám, že mi jednoho odpustíš, že jsem se stal smrtijedem,
s láskou Draco.
Hermiono,
dostal jsem úkol a ten jsem měl dnes splnit, ale nedokázal jsem to. Nemohl jsem ho zabít. Nabídl mi ochranu, víš? Ale já ji stejně nepřijal, bylo příliš pozdě. Voldemort je hrozný, Hermiono. Nemohl jsem dělat nic, poznal by to. Doufám, že mi jednoho dne odpustíš, že jsem nebyl lepším člověkem,
ČTEŠ
Maybe in another life, Granger.
FanficJednodílovky, co mě zrovna napadnou. Možné jsou i na přání, ale jen Dramione.