Fulfilled dream [HP FF] ✔

XII. ××× Konkurz

Všichni povinně přečíst poznámku dole⤵⤵

O pár týdnů později už jsem skvěle zapadla do Bradavic, a zvykla jsem si na učední režim. Co mi ale stále vrtalo hlavou, byla ta událost první školní den. Lépe řečeno moje schopnost, a moje oči. Na ně už jsem si zvykla, i na to, že kdykoli se mi do nich někdo podíval, trhnul sebou. Což asi všichni, možná kromě Luciuse. Za těch několik týdnů se z nás tří - ze mě, Reguluse a Luciuse - stala nerozlučná trojka. Byli jsme známí po celé škole, především proto, jak jsme silně soupeřili s Poberty, kteří se s námi nebavili od toho incidentu ve Velké síni.
Cissa a Zoe od té doby trávily většinu svého volného času v knihovně, a snažily se přijít na to, co to mělo znamenat. Od té doby se mi to stalo ještě párkrát. V jednom případě jsem vrazila facku jednomu Nebelvírovi, Stevanovi McRianovi, což je Dorothein bratr, za to, že mlátil jednoho malého Zmijozeláka. Vrazla jsem mu facku, opět se objevilo stříbrné světlo, ozvalo se prasknutí a...zkráceně se potom sbíral ze země se zlomenou čelistí. V další dvou případech šlo o léčení. Jednou jsem pomohla od bolesti kolene jedné malé Mrzimorce, která spadla ze schodů, a v tom druhém šlo o jednoho páťáka z Havraspáru, který si zvrtnul kotník, když spěchal na hodinu a zakopnul o nějakou knížku či co. Problém je v tom, že ani v jednom případě jsem nevěděla, co dělám. Prostě se to stalo.
Na co jsem se ale v nejbližší době těšila, byl famfrpálový konkurz. Ten se měl konat dneska. Létání už jsem zkoušela pro hodinách, a večer jsem tajně občas sama chodila létat. Zkoušela jsem i Vrónského fintu, a upřímně, myslím, že jsem ji zvládla líp než Potter. Jen mě mrzelo, že jsem zatím neměla možnost koupit si své vlastní koště. Musela jsem létat jen na těch školních, což by pro konkurzu mohla být velká nevýhoda. Naštěstí pro mě, Lucius měl vlastní koště, Kometa alpha 45, kterou mi s radostí půjčil.
Oblékla jsem si černé sportovní legíny, černé tričko s dlouhým rukávem a přes to zelené tričko a krátkým rukávem a stříbrným nápisem SNAKE, svázala si vlasy a vzala si i svoji starou oblíbenou svítivě zelenou sportovní čelenku, obula si běžecké boty a vyšla z pokoje. Ve společence jsem se potkala se Regem a Lucym, který mi přinesl svou Kometu, a společně jsme zamířili z hradu ven na hřiště. Přišli jsme jako poslední, což byla vina Pottera a Blacka staršího, protože si se mnou chtěli promluvit, a prý se omlouvají. Ovšem já jsem je okamžitě poslala do pr...pryč.
Kapitánem zmijozelského týmu byl Cody Bëckendorf - brankář. Další v týmu byla Kimberly Lightová - odrážečka, Paul Davis a Will Roberts - střelci. Takže chyběl chytač, střelec a odrážeč. Ale mě ostatní nijak extra nezajímali. Mě šlo hlavně o to, že o post chytače se ucházela Tami Diggory, budoucí teta Cedrika Diggoryho. Byla ze Zmijozelu, logicky, ale moc jsme si nepadly do oka. Lépe řečeno jsme se doslova nesnášely. Bohužel, ona vlastnila Sony 350, což bylo dneska nejlepší a nejrychlejší koště na světě, takže bych se se svou Kometou mohla jít zahrabat, kdybych neuměla tak dobře létat a chytat.
Cody nás rozdělil do dvou týmů, aby viděl, jak dokážeme spolupracovat, ale všichni útočili jenom na jednu branku.
Po několika minutách už jsem se začínala nudit, protože Zlatonka nikde, zato se ale objevil Potter, Black, Gregory Wood s asi polovinou Nebelvírského famfrpálového týmu. Očividně přišli obhlédnout konkurenci.
V tu chvíli jsem zahlédla zlatý záblesk. Bohužel pro mě, já jsem létala nahoře, takže mezi mnou a Zlatonkou bylo momentálně tucet ostatních hráčů, ale já to prostě musela vyhrát. A dolů se rychle dostanu jediným způsobem, ale nesmím to zpackat, jinak mi to Potter bude předhazovat do konce života. Nadechla jsem se...
____________________________________
Ahoj, chci se zeptat, tuhle knížku už jsem dopsala a teď pracuju na pokračování, takže jestli byste někdo měl zájem o to, abych těch dalších 20 kapitol vydala najednou...