XI. ××× Divný oči

309 21 0
                                    

Pod mýma rukama se stříbrně zablesklo a James odletěl asi tři metry dozadu, načež se zastavil o stůl a spadnul pod něj. Já si ho ale nevšímala, a nevnímala jsem ani brnění v dlaních, když jsem si sedala zpět k Luciusovi. Nevím přesně, proč jsem to udělala, ale položila jsem mu ruce na hruď. Očividně mu to pomáhalo, jelikož se začínal uklidňovat, ale mě začínaly bolet dlaně, a o nich po tom celé ruce. Rychle jsem od něj odskočila, ale zdálo se, že už je v pořádku. Zatímco na mě všichni zírali, potichu jsem se zeptala: ,,Jsi v pořádku?" ,,Bolí to." řekl jen, ale ve chvíli, kdy se mi podíval do očí, trhl sebou. ,,Co je?" zeptala jsem se, ale on zavrtěl hlavou. ,,Nic." A pokusil se vstát. Lily a její dvě kamarádky už odešly, Sirius sbíral ze země Jamese, Cissa kontrolovala Regulův monokl, tak jsem kývla na Trixi a společně jsme pomohly Luciusovi vstát. ,,Hele, už jsi v pohodě?" zeptala se váhavě černovláska, a Lucy kývl a pustil se nás. ,,Díky, Mem. Nevím, jak jsi to udělala, ale pomohlo mi to." Zarazila jsem se. ,,Ale já taky nevím, jak jsem to udělala." namítla jsem, a Bell se na mě podívala, ale hned na to sebou trhla stejně jako Lucius. ,,Co je? To vypadám tak děsně, že se na mě nedá dívat?" pokusila jsem se o vtip, ale Bellatrix jen zavrtěla hlavou, podala mi mou tašku, kvůli které to všechno vlastně vzniklo, a sama zašátrala v té svojí a vytáhla zrcátko. Otevřené mi ho podala, a já si zakryla pusu. ,,Co to mám u Merlina s očima?!" vyjekla jsem. Moje oči už totiž nebyly zeleno hnědo šedé jako předtím. Byly vážně přesně zmijozelsky zelené se stříbrným a světle zeleným žilkováním, jak jsem zjistila po bližším zkoumání.

 Byly vážně přesně zmijozelsky zelené se stříbrným a světle zeleným žilkováním, jak jsem zjistila po bližším zkoumání

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Náhodou, jsou hezké." řekla Trixi. ,,Nádherné." dodal Lucius, když jsme si sedali ke stolu. Když už jsme u toho, vážně se divím, že si naší roztržky nevšimnul nikdo z učitelského sboru. ,,Díky. Ale jak se to stalo? Proč mám najednou takovéhle oči, sakra?" vyhrkla jsem. ,,Mě by spíš zajímalo, jak jsi dokázala udělat to s tím Jamesem, a jak jsi mi pomohla od bolesti...ehm...víte čeho." Pousmála jsem se. ,,Upřímně, taky by mě to zajímalo." To už si k nám sedali ostatní. ,,Mem, jak jsi udělala tamto?" zeptala se hned Narcissa a podívala se na mě, ale samozřejmě následovala ta samá reakce jako u Bell a Lucyho, totiž zalapání po dechu a vyjeknutí: ,,Co to máš u Morgany s očima?" Než jsem jim ale stihla odpovědět, objevil se u nás Křiklan s rozvrhy. Poděkovali jsme a on zamířil zase pryč. Podívala jsem se na svůj rozvrh. ,,Hele, první hodinu máme Přeměňování s Havraspárem. Neměli bychom už radši jít?" nadhodila Zoe, která byla jinak celé ráno zticha. Narcissa se zvedla, ale my ostatní jsme zůstali sedět. ,,Notak, lidi, vždyť máme McGonagalovou. Sebere nám body, když přijdem pozdě." To zabralo na Bellatrix a Luciuse. Ale ne na mě a Reggieho. ,,Běžte napřed. Já vás doženu. Jenom dojím tenhle toust." řekla jsem, a zakousla se do toustu. Lucius se zvednul. ,,Fy faky, Vegu. Jfem dobvá v běhu, ftihnu fo." zahuhňala jsem, a na něj to naštěstí zabralo. Když odešli z Velké síně, nechala jsem toust toustem a rozběhla se taky pryč, ale na rozdíl od nich já mířila na pokoj. Tam jsem nechala tašku s mou rozbitou elektronikou. Spravím to odpoledne. Vyběhla jsem zase ven a cestou nahlížel do rozvrhu, abych zjistila, kde to máme. Nebylo to tak daleko. Měla jsem štěstí. Podařilo se mi posadit se do lavice k Trixi, zrovna ve chvíli, kdy učitelka vcházela do dveří.

Fulfilled dream [HP FF] ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat