Fulfilled dream [HP FF] ✔

23. ××× Friends? No! No?:( ...Yes...

,,Memory Charlesová, ty jsi normální blázen! Chtělas nás zabít?!" vyjel na mě Sirius, hne po tom, co jsme přistáli vedle Codyho. ,,Black má pravdu. Mohlo se vám něco stát." ,,Ale nestalo, tak o co jde?" namítla jsem lhostejně. ,,Půjdem? Myslím, že už bude dávno po večerce." řekla jsem, sebrala koště a vydala se směrem k hradu. Podle sluchu jsem se ujistila, že jdou za mnou, a z brány na ně počkala. ,,Tak zatím." řekl Beckëndorf, otočil se a zamířil po schodech dolů do sklepení. ,,Tak dobrou, Stříbrnko." ,,Dobrou noc, Hvězdo." dala jsem mu rychlou pusu na tvář, ale on udělal něco, co bych po dnešku už fakt nečekala; pevně mě chytnul za zápěstí a přitáhl si mě do vášnivého polibku. Zavřela jsem oči. Odtáhl se, a když jsem je otevřela, už byl pryč. Olízla jsem si rty, na kterých jsem stále cítila chuť jeho mentolového dechu, otočila se na patě a sprintem zamířila za Codym. Když jsem ho dohnala, chvilku jsem se vydýchávala, a potom jsem vyhrkla: ,,Nesmíš o tom nikomu říct. Prosím, nezmiňuj se nikomu o tom, že tam byl i Sirius." prosila jsem naléhavě. ,,A co jim mám říct, když se zeptají?" ,,Řekni jim...řekni jim  že jsme se byli proletět, jen my dva, a pak jsem tě zkoušela naučit Vrónského fintu, ale když ti to pořád nešlo, vrátili jsme se zpátky." Cody kývl, jakože rozumí, a vešel se mnou v závěsu do místnosti.
,,Kde jste sakra byli?!" vykřikl očividně naštvaný Lucius, a já zakroutila očima. ,,Na tréninku." mikla jsem rameny, a obratilabse k odchodu, ale Lusius mě zarazil. ,,Počkej. Musíme si promluvit." Podíval se na ostatní a ti se zvedli a odešli. Otočila jsem na něj, a on sklopil hlavu. ,,Míšo, omlouvám se." ,,Jestli se k němu chceš přidat, pak na to obyčejná omluva nestačí." pronesla jsem ledově. ,,Buď on, nebo já. Tak si vyber." napjatě jsem čekala,co odpoví, a že si dával na čas. ,,Ty." šeptl a než jsem se nadála, přisál se mi na rty. Kousnul mě do rtu a jazykem se mi dostal do pusy. Zamotala jsem mu ruce do vlasů a za zátylek si ho přitáhla blíž. Pevně mě chytnul za boky, a donutil mě tak se na něj co nejvíc natisknout, potom svoje ruce přesunul na můj zadek. Stisknul ho, a já mu obmotala nohy kolem pasu. Někam mě nesl a pak mě položil na něco tvrdého. Později jsem zjistila, že to byl parapet okna. Vlastně jsem ho musela obdivovat, že se ode mě za celou dobu neodtrhl a cestou ani o nic nezakopnul.
Jeho ruce zabloudili kamsi k lemu mého trička, ale zarazila jsem ho. ,,Dneska...ne...Luciusi." mumlala jsem mezi polibky. ,,Promiň." zašeptal mi do úst, naposledy mě kousl do rtu a odtáhl se. ,,Dobrou noc." Dal mi pusu na čelo a zmizel v klučičích ložnicích. Chvilku mu trvalo, než jsem rozdýchala, co se tu stalo, ale taky jsem se vydala do ložnice. Museli jsme být s Lucem v spolce hodně dlouho, protože holky už spaly. V rychlosti jsem se převlékla do pyžama a lehla si do postele.
Těsně před tím, než jsem usnula, mi došlo, jak jsem se dneska vlastně chovala...jako prvotřídní děvka.