Fulfilled dream [HP FF] ✔

XX. ××× Ztracená a zatracená

Už je to týden od okamžiku, kdy jsme spolu s Lucem začali chodit, ale taky týden ode dne, kdy jsme naposled viděli Bellatrix. Zmizela, aniž by nám dala něco vědět. Nemám o ni strach, na rozdíl od Cissy, vím, že se o sebe dokáže postarat. To jsem taky říkala ostatním, kteří se o ni báli. Proboha, vždyť je to Bellatrix Blacková...ta přežije všechno(jen tak mezi námi, kteří znají Harryho Pottera-ani, Bella přežije všechno, kromě Molly Weasleyové;)). To jsem ale samozřejmě nemohla říct nahlas, zvlášť, když mladá Molly chodila do jen o rok vyššího ročníku, než já.
Před chvilkou za mnou byla Kim Lightová, že mi Cody vzkazuje, abych byla hodinu po večeři na hřišti i s koštětem. Přikývla jsem, ale trošku mě zarazilo, jak se potutelně usmívala. ,,Co je?" ,,Ale nic." uculila se a odešla. Pokrčila jsem rameny a vydala se do knihovny. Poslední dobou jsem tam trávila všechen svůj volný čas, pokud jsem zrovna nebyla s Lucem, neběhala venku nebo si jen tak pro zábavu nelétala kolem pozemků. V knihovně jsem se vždycky zašila do toho nejodstrčenějšího rohu, vyndala z tašky tablet a dívala se na nějaké filmy. Upřímně, moc mi ri chybělo. Možná se divíte, jaktože se mi ještě ani tablet ani mobil nevybil. Vymyslela jsem si kouzlo. Bateery Complentate na dobytí baterky a Signalium wifis na dobytí dat.
Když jsem se vrátila z knihovny, čekalo na mě ve spolce jedno překvapení. ,,Trixi!" vykřikla jsem a skočila jí kolem krku. ,,Kde jsi sakra byla?!" vyjekla jsem hned, jak se odtáhla. ,,Byla jsem si pro sebe zařizovat budoucnost." odpověděla se zářivým úsměvem. Zvedla jsem obočí a ona se zatvářila tajemně a sáhla si k zápěstí. Prosím, ať to není to, co myslím. Smůla...Vyhrnula si rukáv a já spatřila Znamení zla na jejím předloktí. ,,Kurva, Bell, cos to udělala?!" zařvala jsem na ni, ale s ní to ani nehlo. ,,No co. Však už bylo na čase, a brzy bude chtít i vás." ,,Tys mu o nás řekla?!" ,,Jasně." zazubila se tím svým šíleným úsměvem. ,,Tak seš blbá nebo jo?! Zbláznila ses snad?!" řvala jsem hystericky. ,,Počkej, ty se k němu nechceš přidat?" vyhrkla zmateně Bella, a i ostatní se na mě podívali. ,,Tak moment...vy se k němu chcete přidat všichni?" zeptala jsem se podezíravě, a ostatní sklopili hlavy. ,,No to si děláte prdel! Jestli to opravdu chcete udělat, pak měl Sirius pravdu. Nepatřím k vám." pronesla jsem bez výrazu, avšak z očí mi přímo sršela čirá nenávist. Malfoy je mě natáhl ruku, ale já se odtáhla. ,,Míšo-" ,,Ani se nesnaž, Lucu!" prskla jsem, otočila se na patě a vyběhla ze společenky. Nevěděla jsem, kam běžím, a bylo mi to celkem jedno, hlavně abych se dostala dal od nich. Jasně, že jsem věděla, že z nich budou Smrtijedi, ale takhle brzo...
Po tvářích mi tekly slzy. Poberti měli pravdu. Jsou to hadi. Ale i moji přátelé. Ne, ono nejsou přátelé. Pravé přátele by Voldemort nerozdělil.
Dostala jsem se do nějaké malé chodby, kde jsem ještě nebyla. Super. Aspoň nikdo neuvidí, jak brečím. Ale dneska jsem měla fakt den blbec, protože jsem zaslechla kroky a když jsem zvedla hlavu, koukala jsem přímo di bouřkových očí Siriuse Oriona Blacka.