XIX. ××× Oficiální vyhlášení války se slečnou Diggorovou

224 14 0
                                    

Otočila jsem se a dívala se tak přímo do přísných očí profesorky McGnagalové. ,,Chápu, že jste mladí, ale možná byste se teď mohli přesunout ke stolu a nechat tak ostatním místo k večeři." řekla a vrátila se k učitelskému stolu. Pokrčili jsme rameny a vydali se taky ke stolu. Jenže tam už čekali naši kamarádi. ,,Kdy?" ,,Kde?" ,,Jak?" ,,Proč jsi mi to neřekla?!" ,,Co to má jako znamenat?!" překřikovali se, a my ani neměli možnost na cokoli odpovědět. ,,Noták! Lidi! Uklidněte se." usmívala jsem se, stejně jako Luc.
Někdo mi poklepal na rameno. Otočila jsem se na Codyho, který měl ruce za zády a ve tváři neměl žádný výraz. ,,Tak? Jak to dopadlo?" zeptala jsem se dychtivě. ,,Promiň." pronesl Cody, a ve mě hrklo. ,,Děláš si srandu? Ty si vybereš Tami?!" vyjekla jsem, ale on zakroutil hlavou. ,,Omlouvám se, protože následující měsíce nebudeš mít chvilku klidu...protože s tvou pomocí plánuju vyhrát famfrpálovej pohár!" křikl a já konečně spatřila, co celou dobu držel za zády. Právě mi totiž podával zelený zmijozelský famfrpálový hábit se stříbrnou dvanáctkou a jménem Charlesová. Radostně jsem vykřikla a skočila mu kolem krku. ,,Děkuju! Děkuju, děkuju, děkuju, děkuju, děkuju!!!" Cody mi s úsměvem ovinul ruce kolem pasu. ,,Je pro mě čest být s tebou v týmu." ,,Tak jo, to by stačilo." zavrčel Luc s pohledem upřeným na Codyho ruce na mých bocích. ,,Hele, v klidu, jo? Nepřeberu ti ji." ujistil ho Cody, ale když se odtahoval, šeptl mi do ucha tak, aby to nikdo neslyšel; ,,I když bych moc chtěl..." Koketně jsem se na něj usmála, ale když jsem si všimla Luciusova pohledu, nevinně jsem zakmitala řasami, a můj nový kapitán se radši klidil pryč. Ostatní se smáli Luciusovu výrazu, a já si sedla k jídlu. Naložila jsem si čtyři borůvkové knedlíky s tvarohem a cukrem, ale stihla jsem sníst sotva jeden a už mi někdo znovu klepal na rameno. ,,Já se chci najíst, ty vole!" otočila jsem se a zamračila se ještě víc, když jsem zjistila, že za mnou stojí Tami Diggorová. ,,Co chceš?" prskla jsem, a ona zaskřípala zuby. ,,Měla jsem to být já! To já měla být chytačka Zmijozelu!" vykřikla naštvaně, ale já jen protočila očima. ,,Tak ses měla naučit líp lítat. Máš smůlu. Smiř se s tím, že chytačkou jsem já." zakřenila jsem se. ,,Nemysli si, že to nechám být. Chci ten post, a taky ho dostanu. A jestli ho nemůžu mít já, nebudeš ho mít ani ty! O to už se postarám..." S tím odešla. Chvilku jsem na ni zůstala koukat, ale pak jsem vybuchla smíchy, a kamarádi se mnou. ,,Mimochodem, Mory, gratuluji." usmála se Narcisa, a já jí to oplatila. Byla to skvělá kamarádka, a já jí budu donekonečna vděčná za to, jak mi pomohla a pomáhá. Pak mi ale něco došlo. ,,Hele lidi, nevíte někdo, kde je Trixi? Od včerejšího rána jsem ji neviděla." Zoe a Ciss se na sebe podívaly. ,,My právě taky ne." řekla Zozo(p.a. čti Zouzou), jak jsem jí začala říkat, a já se zamračila. Reggie si povzdechl. ,,Já se z ní zblázním."

Fulfilled dream [HP FF] ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat