Blind love...

11. Polibek

" víš co bych chtěl v tuhle chvílí nejvíce udělat?" tohle by mě vážně zajímalo co by mohl chtít udělat. Možná odjet a nechat mě tu.

To jsem,ale ještě nevěděla, že tohle změní vše..

" nevím, ale chci to vědět." odpověděla jsem a čekala jsem co se bude dít.
" v tuhle chvíli bych si přál tak moc tě políbit." tak tohle jsem vážně nečekala.
" tak na co čekáš polib mě. " čekala jsem jestli to tedy udělá. Strašně mě zajímá jak chutnají jeho dokonalé rty.
" vážně mužů?" ještě se zeptal já jen kývla a on už na nic nečekal a přitáhl si mě k sobě a opatrně položil jeho rty na ty moje. Bylo to tak dokonalé. Pasovaly do sebe jako puzzle. Jako by prostě pro sebe byli stvořené.
Bylo to opravdu jiné než s Liamem s tím jsem se sice libala s donuceni,ale libala a takový to opravdu nebylo.
" tohle je prostě dokonalý jak z nějakého romantického filmu." promluvil Harry když se oddálil. Já se jen usmála.
" budu muset jet napíšeme si a hned jak dorazim zpět uvidíme se." šla jsem ho doprovodit k autu kde jsme se ještě rozloučili polibkem a on odjel.

Já jsem se pomalé vydala zpět domu.
Ani nevím jak to mezi námi je. Jen jsme se polibili nic víc. Takže třeba jsme pořad kamarádi,ale mě stačí i to. Byl by blby kdyby si se mnou něco začal když ví, že si musím vzít Liama. A navíc bych ani s Harrym nic nemohla mít.
Byla jsem pořád s té pusy vedle. Pořád jsem si sahala na rty a nemohla tomu uvěřit jak dokonalé to prostě bylo.

Došla jsem do domu, bez řeči jsem šla k sobě do pokoje odnést si tašku s dárky a pak jsem odešla zase dolů. Po cestě jsem se podívala do zrcadla jestli nemám nějak napuchlé rty a nikdo nepozná,že jsem se s někým líbala.
Naštěstí nic poznat nešlo. Já šla hned zpět do kuchyně kde jsem na sebe zase dala zástěru a šla pokračovat v pomáhání.
" Kdepak jsi byla? A kdopak ti dal tak krásný řetízek?" začala hnedka vyzvídat Karen.
" holky mi napsali. Předali jsme si mezi sebou dárky a tohle jsem dostala od nich." snad mi tohle uvěří,ale měli by a to i Liam,protože to je normální řetízek není na něm srdíčko nebo tak a to vyryté jméno tam nejde vidět. Je to zezadu a malým písmem.
" to je hezké,že si mezi sebou dávate takhle dárky." naštěstí to víc nerozebírala.
" lásko jdu ti jen říct,že jsem pozval i tvého otce." když tohle řekl jako by se mi zastavilo srdce. Jako by mi to dělal schválně. Já mu takhle pomáhám a hraji sním tuhle stupidni hru i po tom,že jsem ho viděla si to rozdávat se sekretářkou což mě naštvalo spíše po stránce,že on může a já ne jinak ať si dělá s kým co chce to mi je jedno.
" a to sakra jako proč? Víš, že se sním nebavim a bavit nehodlám." byla jsem vážně naštvaná.
" chci,aby jsi se sním bavila a je to slušnost byl by na vánoce sám." vážně hraje na city? Ať je sám mě to nezajímá za to co udělal se mu nemůžu ani podívat do očí.
" to mi je,ale jedno ať si je sám on si nic jiného nezaslouží. Takže to zruš já ho nechci ani vidět na tož sním mluvit." bože tohle mi vážně dělá naschvál.
" nebudu to rušit tvůj otec byl nadšený." třískla jsem talířem co jsem měla v ruce o zem a odešla jsem pryč. Nechci ho ani vidět za tohle co udělal ještě uvidí čeho jsem schopna. To vypadá jak kdyby chtěl válku a tu bude mít ještě se bude divit a na otce nebudu milá ani sním nepromluvím a pokud jo milá nebudu.
Odešla jsem do posilovny ano i tu tady Liam má. Pustila jsem si tam nahlas rádio a vzteky začala mlátit do boxovacího pytle. Tak ráda bych byla radši s Harrym. Tohle budou nejhorší vánoce v mém životě.

Nevím jak dlouho jsem mlatila do toho pytle pak jsem se prostě vyčerpáním sesunula na zem a začala jsem brečet bylo toho na mě sakra moc.
Divím se,že za mnou nikdo nedošel ani si stěžovat na hlasitou hudbu.
Vstala jsem a přešla jsem do místnosti kde je krytý bazén. Chodila jsem kolem něj do doby než jsem si stoupla ke kraji zády a rozpažila ruce. Pak jsem normálně spadla do vody což byl účel.
Kdybych tady neměla Harryho klidně bych se utopila,ale kvůli němu něco takového dělat nebudu proto jsem doplavala ke kraji a vylezla ven. Zůstala jsem sedět u bazénu s nohama ve vodě. Vše mi bylo jedno. Mobil jsem naštěstí měla v pokoji. Mám tam heslo takže nemusím mít strach,že by mi tam třeba Liam vrtal a něco zjistil.

Sedět mě už nebavilo a tak jsem chodila okolo bazénu a po místnosti. Po chvíli chození jsem tam na poličce našla cigarety. Na nic jsem nečekala s jednu si hned zapálila sice nekouřím,ale teď jsem to opravdu potřebovala.
" jsi v pořádku? To tě tak dostalo to,že dojede tvůj otec? Uvidíš to bude dobré třeba se i udobříte." mezi dveřmi byla Ruth. Bože proč se tady každej do mě sere.
" co vám je potom? A ne nebude to dobrý a laskavě se starejte o sebe a ne o mě nic nevíte o tom proč se s otcem nebavim tak si svoje řeči strčte někam." Křikla jsem a odešla pryč. Teď už nahoru do pokoje, ale do svého tam budu taky i dneska spát a vůbec mě nezajímá co si budou myslet a nebo jestli bude Liam naštvaný. Právo být naštvaná mám tady já.

Zamkla jsem za sebou a zhodila ze sebe mokré věci. Dala jsem si jen dlouhé triko a lehla si na postel. Je mi jedno jestli bude vše nachystané na zítra nebo nebude,kdyby záleželo na mě zůstanou tady a nic neslavím ani není co. Dárky se svými milovanými jsem si už dala a zbytek mě nezajímá.

Ani nevím jak jsem usla. Probudila jsem se a už byla tma. Podívala jsem se kolik je hodin byly už 2 ráno. No co tak jsem prospala den a teď budu vzhůru vůbec mi to nevadí. Půjdu se naložit do vany a pak si po dlouhý době zapnu notebook a zjistím co je kde nového.

Hlavně se budu muset připravit na vánoce a na setkání se svým otcem o který vůbec nestojím....