Blind love...

40. nemocnice

Vážně už jsem asi cvok,ještě před chvílí jsem byla nahoře jako hromádka naštěstí a teď tady melu o rodině no co. Nový život začíná.

No nový asi tak,že jsem týden na to skončila v nemocnici. Nějak i když se to mezi mnou a Liamem změnilo a bylo to fajn. Tak jak jsem předtím moc nejedla tak to pak moje tělo nějak odmítalo a já jsem zkolabovala a no jsem tady. A zase na mě doléhaji ty depky ohledně koho jiného než Harryho.  Jak mě tohle všechno štve. Rozhodla jsem se,že na něj zapomenu,ale není to vůbec jednoduché.  Za chvíli si s toho všeho akorát odvařím mozek.

Už jsem tady týden no cpou do mě co se dá. Snažím se vše poctivě dodržovat,abych od tud mohla konečně vypadnou. Je tu strašný nuda a Liam tu za mnou byl jen 3x že prý nemá čas. Akorát každý den po škole chodí Lucy mi spíše domlouvat ale hlavní je že za mnou dojde.
Nejvíce mě štve,že nemůžu nic ani se třeba procházet po nemocnici nebo tak něco. Takže mi nezbývá nic jiného než chodit po pokoji a koukat z okna. tak jako každý den i v tuhle chvíli. Stojím u okna a koukám ven.

" ahoj" uslyšela jsem ode dveří povědomý hlas.  No snad se mi to jen zda prostě musí. 

Pomalé jsem se otočila a jen koukala na osobu co tam stala a nevyšla ze mě v tu chvíli ani hláska.

" dozvěděl jsem se,že jsi tu a tak jsem se na tebe přišel podívat. Neozvala jsi se proč?" nemůže někdo dojít nemůžu se sním vidět a mluvit prostě ne tohle nejde prosím ať dojde aspoň sestra. A o kom,že mluvím? No přeci o Zaynovi.

" to jsi nemusel nestojím o to a proč jsem se neozvala? Vážně te zajímá tohle? Neříkej,že ten důvod nevíš protože jestli ne tak jsi asi vážně blbý,ale jestli sis myslel že já za tebou budu chodit plakat  nad Harrym  a ty mu to pak budeš volat. Tak to jste se ve mě spletli oba dva." hold musím se ho nějak zbavit. Budu dělat šťastnou a že mi Harry nechybí.

" jo dobře prokoula jsi to,ale pomoct jsem ti chtěl a ne jen kvůli Harrymu. A jak se teda máš? Vidím že odchod Harryho nezvládáš. " to má sice pravdu ale jsem už přeci jen na tom lépe a nemusí vědět vše.

" to se pleteš jsem úplně v pohodě a jestli si myslíš,že jsem v nemocnici kvůli němu tak nejsem jsem tu ze zdravotních důvodů." snad mi to uvěří.

" aha já myslel,že ti Harry chybí." komu by nechyběl,ale opustil mě a to sliboval něco jiného.

" ne ze začátku mě to hodně vzalo,ale pomohla mi na začátku Lucy a pak Liam a víš že je fajn? Už jsem začali chystat vše potřebné na svatbu a nebudeš věřit,ale s jeho mamkou a sestrami jsme vybrali nádherný svatební šaty. " no to jsem zvědavá co řekne na tohle.

" aha no nic já už budu muset tak ahoj měj se hezky a opatruj se. Snad se zase někdy uvidíme.Jen jsem kývla a zase se otočila k oknu nechci aby mě viděl brečet. Tohle prostě nejde nedám to. Proč je sakra tak těžký dostat ho z hlavy a z mých myšlenek.
Stále a pořád dokola se sama sebe ptám jak se má kde  vlastně je a jestli na mě myslí stejně tak jako já na něho.
Já na něj myslím neustále. I když to je teď s Liamem fajn i tak je pořád Harry na místě které obsadilo moje srdce a není to jednoduché jak jsem si myslela.
Sakra proč mi tohle udělal proč mě opustil i když tvrdil jak mě miluje a jak mě nikdy nenechá samotnou že mi vždy bude po boku? Kam zmizeli ty jeho silná slova? Nebo spíše kam zmizel on?
To někdo ví,ale mě to napoví..