7.nákupy

218 7 0
                                    


Vzala jsem ho do ruky a nevěřícně koukala na to jaké jméno mi tam bliká.

*Harry.*
jen jsem řekla. Nevěděla jsem co jiného říct ani nevím co po mě chce. Třeba jen poslat do háje.

*ahoj ano jsem naštvaný, ale něco mi na tom všem nesedí a chci slyšet pravdu od tebe pokud mi ji tedy budeš ochotná říct.*

* chci ti vše říct už dávno jsem chtěla.*
Nevěděla jsem co jiného říct. Jediné co vím, že teď už mu pravdu řeknu. Jen mám strach co na to řekne,ale jsem rozhodnutá jeho stratit nechci.

* dobře tak co se zítra sejít? Budeš moct?*

* jo budu kde a v kolik?*
Vyhrkla jsem bez váhání prostě půjdu je mi jedno co řekne Liam na to,že půjdu ven v neděli.

* dobře tak ve Starbucks v 1?*

* jo budu tam.*

* dobře tak ahoj*

Než jsem stačila odpovědět už zavěsil. Nezlobím se na něj není důvod on,ale má důvod být na mě naštvaný a to jen kvůli tomu,že to,že jsem Liamova snoubenka se nedozvěděl ode mě, ale zrovna od něj od člověka se kterým se nemusí.

*
Ráno jsem vstala ani se mi nechtělo. Jako první než jsem,ale vylezla jsem se koukla kolik je hodin bylo už 10 no spala jsem dneska nějak dlouho,ale je víkend tak proč bych se nemohla vyspat. Je mi jedno jestli se to bude Liamovi líbit nebo ne.
Šla jsem se prvně obléct a učesat. Rovnou jsem se i nachystala za Harrym. A pak jsem šla konečně dolů.
Liam,ale nikde nebyl no buď je u sebe nebo není doma. Nějak jsem to netěšila a šla jsem na zahradu. Jediné co totiž nejvíce obdivují na tomhle domě je zahrada.
Seděla jsem tam v houpací sítí a jen tak relaxovala. Bylo mi úplně jedno,že jdme už začátek října a není nějaký teplo.
" pojď dovnitř za chvíli bude oběd." zavolal na mě Liam s terasy.
Radši jsem nijak ne protestovala a šla za ním opravdu dovnitř. Seděl jako vždy v jídelně.
" co dneska něco podniknout? Třeba nákupy?" začal konverzaci Liam.
" dneska se mi to nehodí zrovna jsem ti chtěla říct,že mi včera volala Lucy a jdeme na kafe v 1." no to jsem zvědavá co mi na tohle řekne.
" aha,ale tak tam nebudeš celý den tak co kdyby jsi mi napsala až skončíte a já bych dojel a šli by jsme?" asi není tak blbý jak jsem si myslela.
" jdu sní v 1 no do 3 max 4 by jsme mohli skončit tak asi by to šlo" jen jsem mu na to odpověděla. Vím, že kdybych se nějak vymlouvala a nebo řekla rovnou ne nelíbilo by se mu to.
" dobře tak mi pak napis." už jsem jen kývla a čekala jsem až donesou jídlo.

Po jídle jsem se ještě odebrala nahoru dochystat. Rozloučila jsem se s Liamem a pak jsem konečně odešla za Harrym kam se moc těším i když mám strach.

Došla jsem tam přesně v 1. Šla jsem dovnitř Harry už tam byl tak jsem šla hned k němu.
"Ahoj" jen jsem opatrně řekla a sedla si.
" ahoj tady jsem ti už objednal." posunul ke mě vanilkové latté.
" děkuji." nevím proč jsem tak moc nervózní.
" tak povídej jak je to mezi tebou a Liamem? Mi řekni,že tě dokázal tak oblbnout a zmanipulovat,že si ho dobrovolně chceš vzít? A navíc není ti 18." tak a teď nastal čas mu vše říct.
" já víš je to jinak já ho vlastně ani neznám. Bydlím u něj vlastně chvíli a vše domluvil můj otec prý pro moje dobro,abych byla zajištěna do života a nakonec jsem se dozvěděla,že v tom mají roli i peníze a podepsána smlouva mezi nimi,že si musím Liama vzít v den mých 18." řekla jsem vše zkráceně snad bude stačit no a nebo se na něco zeptá.
" já jsem si to hned myslel znám Payna a on a nějaká krásná holka? vždyť on je děvkař co to rád dělá se sekretářkami proto má každou chvíli jinou. Ale tohle je teda hnus takhle si tě koupit a jak tohle mohl tvůj otec sakra udělat? A pro peníze? Jestli tohle je pro tvoje dobro tak možná finančně jinak ne."byl naštvaný,nebo aspoň mě se tak zdál podle hlasu.
" já vím, ale neudělám s tím teď už nic. Na otce jsem naštvaná a nechci ho vidět,ale nic jiného udělat nejde." byla jsem naštvaná na otce a to ještě dlouho budu.
" a kolik mu Payn dal? A ukázal ti tu smlouvu?" to mě vlastně ani nenapadlo a ani jsem to nechtěla vědět byla bych asi sklamaná ještě více kdybych věděla cenu.
" ne neviděla a ani vidět nechci a to ani cenu asi bych byla naštvaná a zklamaná ještě víc kdybych věděla kolik to bylo." jen přikývl a chytl mě za ruku k tomu se ještě nezapomněl usmát.
" nebudeme se o tom už bavit jsem rád,že už vše vím a jsem tu pro tebe. Budeme teď spolu trávit spoustu času." jsem za něj opravdu ráda.
" jsem ráda,že jsem tě poznala a ráda budu trávit čas s tebou než sním. Jen si budeme muset dávat pozor,aby to nezjistil budu vždy říkat,že jdu s holkama." tohle pro něj udělám.
" s tím jsem počítal znám ho a je mi jasné,že jako snoubenka musíš dodržovat jeho pravidla žádný jiný chlap a tak dále že?" on ví snad o něm vše.
" jo prý je to ve smlouvě žádný jiný chlap než on. Ale jediné je dobré, že sex sním až po svatbě." sklopila jsem zrak nechtěla jsem mluvit o tomto,ale nakonec jsem to přece jen řekla.
" aha no to je celý on a ty jeho pravidla. Zato on si užívat může,ale už se o něm nebudeme bavit." s tímto jsem souhlasila nechci se už o tom bavit.

Seděli jsme tu ještě dlouho a povídali si. Bylo už půl 4 a já i když jsem nechtěla tak jsem se sním musela rozloučit a jít čekat na Liama,kterýmu jsem musela zavolat,aby jsme jeli na ty nákupy kam se mi nechce. Nebo chtělo by se mi nakupovat,ale ne sním.

"S Harrym bych šla mnohem radši."

Blind love...Kde žijí příběhy. Začni objevovat