Blind love...

41. kde jsi?

Sakra proč mi tohle udělal proč mě opustil i když tvrdil jak mě miluje a jak mě nikdy nenechá samotnou že mi vždy bude po boku? Kam zmizeli ty jeho silná slova? Nebo spíše kam zmizel on?
To někdo ví,ale mě to napoví..

Konečně jsem doma. Dny utíkají rychle a tim se to blíže přibližuje k svatbě.
Vždy je to takové,že si myslím že dobrý,že mi Harry nechybí že přeci jen budu šťastná s Liamem. A pak zase najednou změna a já mám zase myšlenky u Harryho.
Stále mě zajímá kde je a jak se má.Stačilo by mi to jen vědět nic víc nemusím ho vidět. Jen chci prostě vědět zda se má dobře a kde je stačí město nemusím vědět přesnou adresu. Vlastně i kdybych ji měla nějaká bych tak já přeci nejsem ta kdo někoho opustil to on a tohle mu nikdy neodpustím. Jsem rozhodnuta,že Liama si vezmu a kdyby se tu objevil nepadla bych mu kolem krku prostě ne. V tu chvíli kdyby stál přede mnou jednu bych mu vrazila  a kašlala já na něj aby věděl jaký je to pocit. Jaký je pocit prázdná když vás někdo opustí.

"ahoj kočičko." Liam už je z práce doma a ano většinou mi teď říká kočičko a divili by jste se tomu když bych řekla že mi to nevadí? Protože mě to vážně nevadí.

" ahoj" zavolala jsem na zpět a než jsem se nadála byl u mě a už mě objímal  a líbal. Ano velká změna mezi náma. Vážně vám,ale nemůžu říct jestli stále spí s těmi jeho sekretářky. Protože krom líbání a občasného mazlení jsme spolu opravdu nic neměli.

" jak jsi se dneska měla? Co jsi celý den dělala?" No dneska jsem zase měla den kdy jsem byla myšlenkami u Harryho no,ale to mu říct nemůžu.

" jo fajn jen jsem tak odpočívala. Seděla jsem s kávou na parapetu a četla si a pak jsem šla něco uvařit." to jsem dělala jako vážně ale s te knížky nic moc nemám no. Co vím spíše jsem ji měla jen v ruce a zírala do ni.

" aha a co dobrého jsi uvařila?"

"to uvidíš no snad ti to bude chutnat. Naberu ti." Jen kývl a tak jsem nám oboum nabrala a pustili jsme se do jídla.

Liam po jídle odešel do pracovny,že ještě musí něco dodělat do práce a já odešla zase k sobě s tim,že teď už si budu opravdu číst.
Přečetla jsem stránku a zase jsem byla u něj opravdu chci jen vědět jak se má? Chci toho snad moc?
vzala jsem do ruky mobil a pořád přemýšlela zda napsat Zaynovi aby mi řekl jak se Harry má. To by mi snad mohl říct ne? To by si přeci mohl i vymyslet jen abych dala pokoj.
vím nezachoval jsem se k němu nejlépe když byl za mnou v nemocnici ale to snad chápal. Snad bych dokázala i věřit,že to co jsem mu tam vykládala že nevěřil ani jednomu slovu. Aspoň v to tedy doufám. Jídlo jiný mi neřekne jak se má než právě Zayn. Proto jsem už tedyna nic nečekala a  začala jsem psát krátkou sms.

* Aspoň mi řekni jak se má. Když budu vědět,že se má beze mě dobře a je šťastný třeba mi půjde lépe na něj zapomenout.R*

Odeslala jsem to a teď už jen čekat zda mi aspoň odpoví.  A doufat že odpověď bude dobrá.