34. Navždy mi dva

156 8 0
                                    

Protože opravdu bych nechtěla o Harryho přijít ani si nedovedu představit jak by se ke mě Liam potom všem choval.

Jsem zvědavá jak vše Niall domluví a jak spolu půjdeme za Harrym,ale pokud to vyjde tak to se teda moc těším kdo ví jak to jejich shledání bude probíhat.

S myšlenkami na zítřek jsem šla spát.
Ráno jako vždy zvonil ten otravný budík no pro dnešek to přežijí a  budu doufat, že to rychle uteče.

Dneska jsem byla nějaká plná energie a tak jsem ani ne protestovala být s Liamem u jednoho stolu.

" dobré ráno nějak si s Niallem rozumíš ne? Když tě dneska bude vyzvedavat ze školy a půjdeme na jídlo,ale hlavně kvůli tomu,že ti bude teda vysvětlovat matiku." páni tak takhle to Niall domluvil chytrý to kluk .

" jo je fajn a jsem ráda,že mi to vysvětlí tedy pokud ti to samozřejmě nevadí, že sním budu po škole trávit čas." jsem zvědavá jak se zachová.

" v pořádku nevadí mi to Nialla znám nemám s tím problém zlato." jen jsem se při hloupě usmála a rychle dojedla snídani.

" tak ahoj já už letím." dala jsem mu rychlou pusu čemu jsem se sama divila. No asi dobrá nálada.

**
Škola utekla opravdu rychle a já během toho vše probrala s holkama.
Teď jdu zrovna ze školy a vyhlížím Nialla. Jen ho prostě zatím nikde nevidím. No nevadí chvíli na něj počkám. Snad,ale nezapomněl to by mě opravdu naštvalo.

Naštěstí jsem si po chvíli všimla jeho auta jak jede ke škole. Hned jsem šla za ním a nasedla.

" ahoj no konečně už jsem myslela,že jsi se na mě vykašlal a nebo sis děláš srandu." Tohle jsem si jako vážně myslela.

" neboj nevykašlal bych se na tebe jen byl provoz proto to spoždéní za to se opravdu omlouvám teď už, ale můžeme jet." Jen jsem kyvla a tak se Niall rozjel a jeli jsme směr nemocnice kde je zatím ještě stále Harry,ale měli mělo by ho už pustit.

Hned jak jsme zastavili před nemocnicí tak jsme oba vystoupili a vedle sebe kráčeli  dovnitř.  Kde má  Harry pokoj vím  a tak jsme šli hnědá tam.
Zaklepala jsem a hned na to otevřela dveře  a nakoukla  dovnitř.  Hned jsem zahlédla Harry sedět na posteli. Jak mě uviděl usmál se a já vešla dovnitř  Niall byl hned za mnou. Na tuhle reakcí jsem vážně zvědavá.

" ahoj zlato vedu návštěvu. " řekla jsem a šla jsem k němu  tím pádem Niall vešel  dovnitř  a Harry ho uviděl.

" ahoj Hazza rád  tě vidím. " to jsem zvědavá co tedy on na to.

" ahoj co ty tu? Já jsem myslel,že mi dva se spolu už nikdy bavit nebudem." Ajeje snad se nebudou hádat.

" vím jsem debil,ale já se chci bavit s vami oběma mě jsi nic  neudělal a Liam  je magor přestal se s tebou bavit kvůli podle mě blbostí. "

" jo,ale to nebudeme řešit pojď sem ty jeden skřete." Páni  takže to dobře dopadlo.

" ty teda vše o nás víš?"

" jo vím a nechám si to pro sebe neboj. Přeji vám to. Vím,že nemůžu a toho vinit jen tebe jako by to udělal Liam. Oba na tom máme svůj podíl když se do tebe zamilovala." Bože ten Niall se mi vážně jen zdá.

Byli jsme tam ještě dlouho. Spíše si povídali kluci pořád si totiž měli co říct a mě to nevadilo já  si Harryho ještě užijí dost. Zítra ho konečně pustí domů a já ho konečně budu mít v práci. Ne  že by mi jako vadil  Zayn, ale s  tím nemůžu delat to co s Harrym.

" lásko teď to bude jen dobré  a budeme navždy jen mi dva to vše zařídím." Bože říkala jsem vám o tom jak je úžasný?

"Ano navždy jen mi dva." Polibila jsem ho a  pak jsme zase kecali tentokrát už všichni tři.

Pak jsme už,ale museli jet,aby se Liam neptal kde jsme tak dlouho.

****
Omlouvám se za to,že jsem dlouho nepřidávala,ale neměla jsem opravdu čas. Sice jsem nebyla v práci měla jsem dovolenou,ale zase jsme a malou pořád někde byli. No snad to chápete a ten kdo čtete vám to nevadí a neodradi  vás to od čtení....

Blind love...Kde žijí příběhy. Začni objevovat