11.

13 3 0
                                    

Došla jsem domů a dala jsem si oběd.
Rozhodla jsem se že dneska zajdu na mé oblíbené místo jestli tam nezůstal Coler,ale pochybuju že by tam byl přes noc.

,,mami tak já jdu "

,,dobře zlato a hlavně opatrně! "

,,jasně, ahoj"

Rozloučila jsem se s mamkou a šla.
Při cestě jsem poslouchala písničky.
Cesta utelka dost rychle...to jsem se i dost divila.

Zašla jsem do lesa a šla po malé lesní cestičce.

Když jsem došla na mýtinu málem mě kleplo... Coler seděl na kameni a... A meditoval?!? Jo vážně meditoval.

,,ahoj Miko, co tu hledáš? "

Zarazilo mě že mě slyšel, ale hlavně to že ví že to jsem já když se ani neotočil.
,,eeee...možná by ses divil, ale tebe!"

Slezl z kamene a přišel ke mě tak blízko že jsem cítila jak rychleji dýchá a jeho tlukot srdce.

,,a proč pak? "

,,protože, se o tebe bojím "

Naklonil se ke mě a dal mi pusu.

,,už musím jít princezno "

Co....princezno??!
Stala jsem tam jak tvrdé Y a koukala někam do blba.

A když jsem se konečně vzpamatovala tak byl Coler už pryč.

Co je vůbec zač!?

Said Deer Kde žijí příběhy. Začni objevovat