25.

11 3 0
                                    

_________

,,co chceš k večeři?? "

Zařve na mě máma z kuchyně,hlavně abych to slyšela.

,,já nic nechci, nemám hlad"

Zařvu na ni zase já z pokoje.

,,tak dobře, ale pak tady nelez a neříkej že máš hlad! "

,,no jo! "

Svalím se na postel a přemýšlím nad posledními dny co se odehráli.
Je to všechno na mě moc hrrr.

Prvně jsem pro každého nicka, ale teď jsem středem pozornosti a to já nechci.

Proč mě Thimothy nemůžu nechat žít svůj život, ale musí se mi do něj pořád srát.?

______
Nedělní ráno, ráno jako každé jiné.
Vždy se převleču a účesu, vyčistím zuby atd..

Nemůžu se soustředit na učení a tak se jdu radši projít.

,,mami jdu se projít! "

,,dobře, ale za chvíli se vrať! "

,,jasný "

Nazula jsem si černé vansky a vyšla,z kapsy jsem si vyndala sluchátka a zapojila do mobilu, pustila jsem si moji oblíbenou písničku a šla do lesa...

___

Aaa...jak mi chyběl ten čerstvej vzduch a vůně lesa.

Pořádně jsem se nadechla a nasála tu vůní jehličí. Je to tu božský!

Vydala jsem se známou cestou k mému oblíbenému místu.

Bože to je krása, přímo na louce se pase jelen, nějak mám na tu zvěř štěstí.
Ani se nedivím,že je tu, přece jen je to tu nádherné.

Pomalu se přiblížím ke kameni a sednu si na něj.
Je to krásný pohled.

Ale ten taky někdy musí skončit a to právě teď.
Jelen zvedl hlavu a hned jak mě zahlédl tak se zděsil a zaběhl do lesa.

____

Už tu sedím asi jednu hodinu a pořád se mi nechce domů.
Když se konečně zvednu a vydám se domů, tak mě zaskočí něčí batoh opřený o strom a přikrytý větvemi.

Neváhám a jdu se podívat co tam dělá.
Než ale stihnu popadnout batoh, někdo mi zakryje oči.

Poskočila jsem leknutím a hned podle smíchu jsem proznala kdo to je. Coler.
Otočila jsem se na něčeho s pohledem,, vysvětli mi co tu děláš!,,

,,co tu děláš!!? "

,,co by, byl jsem se projít,  jen projít nic víc "

,,jo a proč teda máš na sobě bordel jako bys prolejzal nějaké houští? "

,,taky že jsem ho prolejzal "

Hrdinsky se na mě úšklebí a já jen protočím očima.
Jen do něho strčím a jdu směrem pryč.

,,co je, to se nemůžu projít?! "

,,ne, nesmíš!"

Ušklebím se na něho a zase se otočím a jdu svou cestou.

,,no počkej na mě! "

,,tak si mě prvně chyť! "

Ani se neotočím a hned se dám do běhu.
V lese se běhá skvěle.

Už jsem slyšela jak je Coler blízko, ale pořád jsem se nevzdávala.

Pak jsem ale zakopla o kořen a spadla na zem.
Coler se začal smát, ale mě moc do smíchu nebylo.

Měla jsem odřené obě kolena a šíleně to pálilo.

_____

,,neboj to bude v pohodě! "

Utěšoval mě Coler, když už jsme byli skoro doma.
Nebyl by den, kterej by někdo nezkazil.

Před námi se objevila blonďatá hlava bez mozku. Stephanie.

S:,, Ahoj Colere, nemáš dneska čas na doučování? "

Ach bože jak já bych ji teď zakroutila krkem, vře ve mě krev když ji vidím jak to na Colera zkouší!

,,ne, nemá čas a na tebe už vůbec ne! "

Řeknu jí s vážnosti v hlase a že to sakra myslím vážně.

S:,, pffff chudinko!! "

Otočila se na svých růžových lodičkách a odešla s vrtěním zadku pryč.

Bože jak může existovat někdo tak blbej.

,,to bylo dobrý, zlato "

Dal mi pusu do vlasy a šli jsem dál.

Ani by mě nenapadlo,že bych někdy něco takového někomu řekla,ale ona mě vytáčí už jen když se na mě  podívá.

Jsem strašná žárlivka, ale hlavně si nenechám přebrat kluka.
To ani náhodou.
__
,,tak ahoj a miluju tě!! "

,,jasně, zejtra se uvidíme ve škole,taky tě miluju! "

Ještě jsem se políbili a já zmizela za dveřmi našeho domu, už tě se mi stýská!

Said Deer Kde žijí příběhy. Začni objevovat