21.

13 3 0
                                    

Se Sárou jsem se rozloučila a šla svou cestou.
To bych nebyla já kdybych nedávala pozor na cestu a do někoho nenarazila.

Spadla jsem na zem a douchla se do hlavy, nebylo to nic hrozného, jen malá boule.

,,jsi v pořádku zlato??"

Byl to Coler do koho jsem nabourala, ten mi tu scházel, pořád jsem na něho naštvaná, ale nemůžu se zlobit věčně.

,,jé Colere, omlouvám se a jo jsem v pohodě...co ty? "

,,já jsem celej "

Usmál se na mě a pak mi něco pošeptal do ucha.

,,tak když už jsme se tady tak sešli, nemohli bysme dokončit to co jsme začali v těch kabinkách?"

,,hm....počkej rozmyslím si to... "

Řekla jsem dost provokativním hlasem a šibalsky se na něho usmála.
V hlavě jsem si rovnala myšlenky na to co by se stalo kdybych řeknu... Jo.

Prožila bych svoje poprvé s někým koho miluju teď nebo někdy jindy?

Myslím si že je na to ještě dost času.

Said Deer Kde žijí příběhy. Začni objevovat