Sirotek

°10°

Pohled Yoongiho
18.3.20xx
     Další krásný den, který strávím se svou láskou. Nebo to jsem si alespoň myslel. Jimin se u mě stavil každý den co měl čas nazbyt. Třeba jako dnes. Těšil jsem se na něj. Ale on nepřicházel. Když jsem už ani nedoufal, tak se tu objevil z čista jasna jako duch. Přijel opravdu pozdě. Měl jsem o něj strach. Kluci mě museli uklidňovat, abych neviváděl. Jak to vůbec ví? Jednou když tu Jimin byl, Tae se vrátil s klukama o trochu dřív než plánovali. Hobi měl potom plné ruce práce s vysvětlováním. Samozřejmě, že se mu je podařilo přesvědčit. Jelikož mi to opravdu prospívalo, povolili to. Takže jsem se s ním mohl vídat dál. Nikdo nás nerušil z našeho světa a byli jsme tak opravdu šťastní. Až dnes bylo vše jiné a znovu pokažené. Přijel někdy kolem páté hodiny odpoledne celý rozzuřený. Když mi řekl důvod, můj svět se zbořil před očima. Snažil jsem se ho uklidnit, přitom jsem sám potřeboval pomoc, abych se tu nerozbrečel. Jiminovo rodiče mu našli snoubenku...

~flashback~
Jiminův pohled
     Další den, co jsem myslel v práci na Yoongiho. Dnes jsem se u něj měl stavit. Byl jsem tak nadšený! Tak moc jsem se těšil až ho zase uvidím, až ho zase obejmu, až ho zase políbím. Tak moc mi chybí a to jsem tam byl naposledy včera. Uchechtl jsem se nad tím. Z myšlenek mě vytrhl otcův hlas. "Jimine, máš volno dnes večer?" Zeptal se spíše v oznamovacím tónu. "No něco jsem už plánoval. Co potřebuješ?" Jeho tvář byla ledová. "Dnes přijde vzácná návštěva." Řekl prostě a odešel. No když to bude jen chvilka, tak se zdržím.

Po práci jsme přijeli s otcem domů. Odnesl jsem si věci do pokoje a znovu seběhl schody dolů. V obýváku již byl přichystán velký stůl a spousta jídla. Pokroutil jsem hlavou a šel za matkou. Ta horlivě telefonovala a častokrát se zasmála. Chvilku jsem tajně poslouchal její rozhovor. "Ano, můj syn je velmi pracovitý a vstřícný. Je to velmi milý chlapec. Určitě se spolu budou hodit. Ano, ano. A svatba by mohla proběhnout již příští měsíc. Ano rozumím..." dál pokračovala, ale já jí nevnímal. Ona mě chce s někým zasnoubit?! No to ne! Potichu jsem se odplížil vzal si klíče od auta a vyrazil. Jel jsem rychle. Snažil jsem se uklidnit, ale byl jsem tak naštvaný. "Kráva jedna! Debilní bisnis! Podělaný sňatek! Kurva!" Ječel jsem naštvaně. Když už jsem byl před domem, kde by měl být Yoongi, vystoupil jsem z auta a šel dovnitř. Jakmile mě spatřil rozzářil se jako sluníčko a skočil mi do náruče. Byl tak roztomilý a krásný! A oni by mě o něj chtěli připravit. To určitě! Vše jsem mu řekl. Vypadal jako by se každou chvílí měl zhroutit. Objal jsem ho pevně v náručí...

~konec flashbacku~

Jiminův pohled
    Pevně jsem ho objal a vlepil mu pusu do vlasů. Byl tak nevinný a bezbranný. Chvilku jsem ho hladil po vlasech a pak mu vtiskl další polibek. Pár slz mu přeci jen steklo po tváři, ale nebylo jich moc. Něžně jsem se s ním houpal a stále si ho tiskl k sobě. Je můj. Nikdy ho neopustím. Je to mé malé štěně. Nikdy ho nenechám odejít. Nyní jsem mu polibek umístil na čelo. Yoongi se otřásl a našpulil rty. Věnoval jsem mu malý úsměv a pak naše rty spojil. S ním jsem přišel na jiné myšlenky...

Asi okolo sedmé mi Yoongi spokojeně oddychoval v náručí. Nechtěl jsem, ale musel jsem odejít. Dal jsem mu ještě pár pusinek a pak odešel. Byl jsem v polovině cesty, když v tom mi začal zvonit mobil. Byla to matka. Zvedl jsem. "Ano?" "Kde jsi?! Okamžitě se vrať domů! Tvá snoubenka tu už na tebe čeká!" Zašeptala naštvaně. To mi zvedlo tlak a před sebou jsem viděl černo. "Já si nikoho brát nebudu! Jak jste mi to mohli udělat?! Nejste víc než bisnismani. Prodáte pro zisk i vlastního syna!" Vyprskl jsem a zavěsil. Ani jsem si nevšiml, že semafor mi ukazoval červenou. Najednou jsem slyšel hlasité troubení kamionu. A pak už jen velmi hlasité rány...a ticho.

______________________________ Omlouvám se za tak pozdní update....ale jsem líná to psát xd
Nezabijet pls...za tenhle týden už by to bylo po 10000000 minimálně xdd
Snad se část líbila :3
Bye bye~