Perfect king (Narnia FF) -POZASTAVENO-

Osmá část

Chatka se zdála prázdná, ale přitom byla plná mých vzpomínek, snů a přání, které s nikdy nevyplnily. Ve vzduchu jsem si malovala matčinu nádhrenou tvář, s dolíčky, s úsměvem...

Z hlubokého přemýšlení mě vytrhlo tiché skřípání dveří. Bála jsem se, že se vlci vrátili, ale vlci to nebyli. Skřípání se ozývalo z půdy. Vstala jsem a s krvavou dýkou v ruce vyšla na schody. S každým schodem bylo skřípání hlasitější a strašidelnější. Nevím co mě totehdy popadlo, normálně se bojím i poletující můry v pokoji. Poslední schod...poslední skřípající zvuk. Ve chvíli, kdy jsem otevřela dveře, půda byla opět tichá jako předtím. Kromě velké krabice plné hraček a nějakých papíru tu nebylo nic. Přišla jsem ke krabici a pomalu jsem ji otevřela. Uvnitř na mě koukal malý plyšový koník, lev a nějaká hadrová panenka. Odhrnula jsem je a vytáhla několik složek s papíry. Otevřela jsem první, na které bylo napsané zlatým písmem Hope. Pár papírů bylo prázdných, ten zbytek obsahoval nádherné malby zlatého lva s překrásnou hřívou a dokonalýma očima. Na každém papíru byl z jiné strany, jinak popsaný, ale vždy stejně nazýván... Aslan. Další složka, tentokrát s názvem Princess obsahovala pouze 2 nákresy nějakých dívek - mladší a starší. Ta starší se jmenovala Zuzana a ta mladší Lucie. Zuzana byla nakreslena s lukem a šípy a Lucie s malou lahvičkou červené tekutiny. Další a poslední složka se jmenovala Prince a obsahovala ohodně víc papírů než ta předtím. První čtyři papíry byly věnovány králi Edmuntovi. Byl na nich vyobrazen s nějkou ženou v bílém, poté s mečem v ruce, na předposledním ležící jako mrtvý a na posledním jako král s korunou sedící na trůnu. Další tři papíry byly věnovány blonďatému klukovi s azurově modrýma očima. Na prvním listu bylo jméno Petr, nejspíš se tak jmenovl i ten kluk... Další papíry obsahovaly detaily nějaké koruny.

Zavřela jsem složku a odložila ji. Naposled jsem šáhla do krabice a vytáhla 2 papíry. Větší a menší, který obsahoval další zprávu.

Pokud uvěříš, tajemství odhalíš.

Složila jsem papírek do kapsy a vzala do ruky prázdný pomačkaný papír.

,, Co je to za vtip?" vykřikla jsem do ticha a čekala na odpověď. Nic... Vzala jsem papír a zahleděla se přímo doprostřed. Chvílemi se mi zdálo, že se na papíře něco mihotá, ale to mohl být prah. Roztrhla jsem papír vejpůl a odhodila ho vedle sebe. Položila jsem si hlavu do zakrvácených kolen a začala jsem vztekla vzlykat. Moje snaha opustit tenhle mizernej svět se ztrácela jako naděje vidět moji zlatou maminku. Když v tom mě napadlo, co když je to zkouška? Podívala jsem se na paír, který začal jemně světélkovat a mihotat se v roztžených záhybech. Přiložila jsem na roztřené strany ruku a zavřela oči.

,, Já věřím" zašeptala jsem a zhluboka jsem se nadechla. Otevřela jsem oči a zadívala se na ucelený kousek papíru. Magie...Na papíru se černala mapa s vyznačeným zaltým křížem. Dole v rohu byla zlatá třpytivá šipka. Vstala jsem a šipka se natočila stejným směrem jako já. Došlo mi, že ta šipka mě nejspíše dovede do Narnie...