-12-

3.2K 370 79
                                    

*Pohled Terky (zrádkyně na entou hoši)*

Je mi líto Sofi.
Určitě bych nechtěla mít jeji matku.

Sofa má hnědé oči, hnědé dlouhé vlasy.

Dvě nohy a dvě ruce, jeden nos a to je všechno..
Víc detailů dávat nebudu, to už je moc osobní.

Pomohla bych jí, ale upřímně k čemu? Navíc můžu přijít o místo administradorky, které jsem si vypracovala a myslím, že si ho zasloužím.
Musí se naučit prohrát, já vím, že to není fér, že je divné, aby vaše matka vyhrála, když ani pořádně neví co to je internet.
Řekla jsem si, že půjdu k ní na návštěvu. Jenom doufám, že její mamka bude pryč, protože se jí celkem bojím.

Jednou když jsem byla u nich na návštěvě a bavili jsme se o ní tak přiletěla z kuchyně papuč, která mě trefila.
Opravdu tato žena je moc nebezpečná...
Měli by si pro ní ti z Mandrage přijít, když ji tak hledají.

Hledá se žena nebezpečná.. Ehe.. Dobře už klid.

Vzala jsem si mobil a vytočila jsem číslo Sofi.
Zavolala jsem, ale nebrala mi to.
Zkouším znova..
A wala! Už mi to zvedla!

„No, kdo je?" zeptala se.

„Voldemort! Kdo asi ty vole? Neumíš číst." řekla jsem.

„Umím, jenom jsem to rychle vzala, protože jsem v buse a nesnáším, když mi zvoní mobil a já tam mám svojí písničku, cítím se trapně." odpověděla.

„No hele, můžu k vám?" zeptala jsem se „A.. nebude tam tvoje matka?"

„Jo jasně, můžeš.. Neboj mamka šla někam s taťkou." odpověděla.

„Ok, tak za 20 minut u tebe!"

* O 20 minut později na planetě Zemi, v Evropě, v České republice *

*Pohled Sofi - dcery*

Sedím doma a čekám až příjde Terka..
Zatím si hraju Overcooked na Ps4.
Celkem dobrá hra, na to, kolik stála.
Pořád musím myslet na to, co se stalo..

Za chvilku někdo zazvonil u dveří, tak jsem rychle šla otevřít..
Kdo jiný než Terka, že jo?

"Čaukoo!" pozdravila jsem ji.

"Zduř a kuř!" usmála se.

"Pojď dál." pozvala jsem ji dovnitř.

Koukali jsme se na nějaký horor. Nevím ani co to bylo, protože jsem u toho usnula.

*Pohled mamky*

Heeeeeeeej, ty droogy.
Ehem, ne. Neberu drogy.
Ne.. Vůbec.

Už bylo pozdě a chtěla jsem jít domů.
Byli jsme s manželem na nějaké party, kde bylo i karaoke..
Tak jsem to zkusila.

„I CAME IN LIKE TO WREEEEEEEEECKING BAAAAAAAAALL!!!"

No krásné, ano!
Akorát lidi nevnímají talent, začali po mně házet rajčata a já jsem radši od tamtud odešla.
Šli jsme domů.
Otevřela jsem byt a teď jdu do obýváku.

„Jéžiš márja!" zaječela ta kámoška od Sofi.

„Co je?" zeptala jsem se ji.

„Sorry Sofina mámo, jenom jsem se vás lekla." odpověděla.

„Proč?" koukla jsem se na ní.

„Protože vypadáte jako ta Samara z toho hororu."

„Aha! Tak víš jak Teri, vylezla z televize, ala Kruhy." vzbudila se moje dcera.

A najednou na ně letěli moje dvě agresivní papuče.

MOJE MAMKA MÁ WATTPADKde žijí příběhy. Začni objevovat