MOJE MAMKA MÁ WATTPAD

-23-

*Pohled Sofi*

V klidečku si spinkám a užívám si toho, že je víkend a můžu spát do oběda.
Kdybych chtěla, tak spím celý den, vůbec mi to nedělá problém.
Najednou slyším tu ženskou ječet přes celý barák.
Asi se hádá s taťkou.
Sice neslyším co to říkají, ale ten řev mi stačí.
Zajímalo by mě, co se tak hrozného stalo, že mi zkazili můj odpočinkový den.
Řekla jsem si, že se teda půjdu podívat.
Vstávám z postele a jdu do obýváku, kde ti dva stojí a křičí jeden přes druhého.
Vůbec nerozumím co říkají.
To je jakoby nějací teroristi pořvávali "Allahu Akbar".
"Co to tak řvete?" zeptala jsem se.

"No víš, Sofinko..." začala mamka. Od kdy mi říká Sofinko? Tak tady se muselo něco opravdu posrat... 

"Jo, řekni jí to." řekl taťka.

"Co mi má říct?" zeptala jsem se.

"Já, prostě nevím..." odpověděla mamka.

"Mami, tvoje chování je tak divné, že se začínám bát. Někdo umřel?" zeptala jsem se.

"Kdo by umíral prosímtě? Spíš někdo příjde." odpověděla.

"Kam příjde? Babička na návštěvu?" 

"Ne! Víš, čekáme s taťkou miminko! Budeš mít sourozence." řekla mamka.

"Ježiš Maria, vy jste zase neměli na kondomy, co?" zeptala jsem se.

"Nebuď drzá! My se ti tady snažíme říct, že budeš mít bratříčka nebo sestřičku a ty si děláš z toho srandu. Běž umýt radši nádobí." řekla.

"A jéva, však já jsem ráda, ale až to děcko pozná, kdo je jeho mamka, nechci vědět ani co se stane." odpověděla jsem a radši jem šla do kuchyně.
Nechtěla jsem dostat další dočasné tetování.