Nevlastní bratr 2

1. kapitola

Dneska je pondělí. Mamka a Connor jdou do práce a já budu doma sama.
Je jedenáct hodin a konečně vstávám i když se mi pořád moc nechce. Jsem poslední dobou dost unavená a líná. Bývá mi zle a mám strašný chutě na všechno jídlo. Nejlepší kombinace poznáte až v těhotenství.

Oblékla jsem si tepláky s nižším sedem, volné tričko a chlupaté bačkůrky a šla jsem do koupelny, no však to znáte, každý den dělám to samé. Bříško už bylo trošku vidět, za což nejsem moc ráda, protože to před lidmi neutajím, ale na druhou stranu, ráda toho prcka hladím. Mám před sebou kontrolu, kde se dozvím pohlaví miminka, pokud teda budu chtít. Moc se těším. Příští týden už začneme připravovat pokojíček. Vím, že je brzo, ale strašně se na to těším a už se nemůžu dočkat.

Byla jedna hodina a já seděla na gauči a koukala na nějakou slaďárnu, měla jsem na ni náladu, když se ozval zvonek. Chvilku jsem přemýšlela, kdo by to mohl být, ale stěhovali jsme se a nikoho tady neznám, leda že by přijela Carol nebo David. Šla jsem otevřít a zůstala jsem překvapeně stát, když jsem viděla, kdo přišel.

"Co tady sakra děláš?"

"Můžu dál?" Promluvil ke mně až moc mile Shawn.

"Pro mě za mě, ale naši nejsou doma."

"Kdo řekl, že jdu za nimi?"

"Já s tebou ale mluvit nebudu."

"Em, musíme si promluvit."

"Fajn, tak pojď." Odsekla jsem mu. Nemám na něj náladu. Co tak najednou. Já s ním prostě skončila, ale co to miminko.

Posadili jsme se na gauč a bylo ticho.

"Tak co jsi chtěl?"

"Vím, že už to je po několikáté, ale chtěl bych se ti omluvit. To co jsi viděla byl to úlet, prostě jsem se neovládl, nešlo to, nevím proč, přitom jediná holka kterou miluju seš ty." Co to tady mele. On mě prostě nezajímá.

"Můžeš mi říct, co to říkáš? Myslíš, že mě to zajímá?"

"Mělo by, doufal jsem, že bychom mohli být spolu."

"Shawne, tolikrát jsi mě zlomil, bůh ví, kolikrát jsi mě podvedl, já už nemám na to s tebou být."

"Emily, prosím, dej mi poslední šanci. Poslední." Sklopila jsem hlavu a přemýšlela nad tím, prostě je to můj Shawn, můj miláček, miluju ho i přes to všechno. I když mi láme srdce.

Posunul se blíž ke mně a položil mi ruku na stehno, druhou rukou mě chytil za bradu a zvedl mi hlavu.

"Co to..." nestihla jsem to ani doříct a Shawn mě políbil. Bylo to před měsíc, co tohle dělal naposledy, chybělo mi to. Najednou položil ruku na mé bříško a hladil ho. Kéž by to bylo takhle už navždycky.

"Bude to holčička nebo kluk?"

"Já nevím, za týden mám prohlídku, můžeš jít se mnou když budeš chtít."

"To bych moc rád."