Nevlastní bratr 2

3. kapitola

Víte, co je úplně nejlepší? Být doma a nechodit do školy. Jsem těhotná a nikdo na mě nemá kecy, můžu být doma se svým přítelem, můžeme chodit na výlety, k moři, být si jen tak doma. Můžeme všechno. Mám všeho plnou hlavu a jsem strašně ráda, že ho mám. Upřímně, pořád se bojím, že mě podvede, že si najde jinou, i přes to, že čekáme dítě, ale snažím se, aby se to nestalo, snažím se nebát.

"Co budeme dneska dělat?" Vyšel Shawn z koupelny jen s ručníkem kolem pasu.

"No, to teda nevím." Tiše jsem odpověděla a zkousla si ret. Shawn přišel ke mně a políbil mě.

"Copak miláčku?" Zeptala jsem se ho a skousla mu ušní lalůček. Jenom mi zavrněl do kůže a dál mě líbal na krku.

"Shawne, stačí." Zastavila jsem ho v tu pravou chvíli, protože v tu chvíli někdo zaťukal na dveře. Byla to mamka a ptala se, co budeme dneska dělat a taky kdy budeme chtít zařizovat malému pokoj.

Už jsme byli se Shawnem na prohlídce a čekáme kluka. Našeho malého chlapečka. Shawn už si plánuje, co všechno ho naučí a tak a já jen doufám, že nebude ten malý po něm.

Rozhodli jsme se, že budeme ten pokoj zařizovat dneska, protože až bude hotový, chtěli bychom se Shawnem ještě někam vypadnout.

"Pohni trošku tím svým zadkem."

"Vždyť už jdu." Čekala jsem na Shawna u auta a on se teprve oblékal a obouval si v chodbě boty. Ano, on je jako holka, všechno mu trvá déle než mně a to už mi roste bříško.

"Jakou barvu budou mít zdi?" Shawn se zajímá o barvu zdí? "Chtěl bych je totiž vymalovat."

"Co?" Tak tohle mě opravdu dostalo, ne, tohle jsem opravdu nečekala. Shawn chce něco dělat?

"Slyšela jsi dobře, ale chápu, že tě to překvapuje, chci něco udělat pro našeho syna."

"Seš úžasnej Shawne." Zašeptala jsem mu do ucha a políbila ho. "A ty zdi.. ty seš chlap, vyber, co by se líbilo tvému synovi."

"Dobře, dvě zdi budou modré a dvě bílé, tak jsem to vždycky chtěl já."

"Dobře." Usmála jsem se. Tohle je chlap. Přijde mi, že docela dospěl, když jsem mu řekla, že bude táta.