Nevlastní bratr 2

Prolog

Už je to měsíc co měl Connor oslavu narozenin. Tenkrát jak jsem řekla Shawnovi, že jsem těhotná jsem utekla do pokoje, snažil se na mě dobouchat, ale marně, nechtěla jsem s ním mluvit a nechtěla jsem ho ani vidět.

Pochybovala jsem o tom, jestli to dítě vůbec chci. Sama vychovávat prcka je prostě těžké a Shawn? Toho to určitě nezajímá. Za ten měsíc se ani neozval. Kdyby ho jeho dítě zajímalo, ozve se.

Jenomže na to dát to dítě pryč už je pozdě. Prostě jedině adopce, ale já to miminko mám už ráda, je úžasný vědět, že tam je. Jsme spolu pořád, už to mezi námi dělá to pouto.

S Carol chodíme nakupovat oblečení, výbavičku, no prostě všechno. A David? Ten se těší, až bude vozit kočárek. Na jednu stranu je to boží, na druhou.. nebudu to radši komentovat.