Pohled Faith:
Nevím, kolik bylo hodin, když jsem se vzbudila, ale venku už svítilo sluníčko a Harry byl pryč. Počkat… Harry? Takže… S divoce tlukoucím srdcem jsem běžela do kuchyně. „Mami?! Mami?! Hayley! Jste tady?!“ Nikdo neodpovídal, ale ucítila jsem něčí dech za mými zády. Otočila jsem se a spatřila jsem Hazzu. „Harry, neviděl jsi…“ větu jsem nedokončila, když jsem zachytila Harryho pohled. „Faith…“ zašeptal. „Hazz, ne, prosím, řekni mi, že to byl jenom zlý sen!“ panikařila jsem. Harry pomalu zavrtěl hlavou a stáhl si mě do náruče. „Nemůžu tomu uvěřit, proč?! Harry, sakra, řekni, že to není pravda!“ vzlykala jsem a on mě jen držel a nic neříkal. Po chvíli přišel do kuchyně táta. „Tati…“ oslovila jsem ho, ale on upíral pohled někam pryč. „Faith, jedu k Rose a pak vyřídit nějaké věci. Harry s tebou bude, tak si užijte hezký den.“ S těmito slovy mi dal pusu na čelo a opustil dům. „Proč jede k Rose?“ otočila jsem se k Hazzovi. „Nevím, ale je pravděpodobné, že jí chce říct, co se stalo…“ pár posledních slov skoro šeptal. Rose je moje teta – mamky sestra. „Ehm, Faith, já vím, že teď není nejlepší chvíle, ale dneska máme jít spolu na ten oběd a…“ „V pohodě…aspoň přijdu na jiný myšlenky.“ pokusila jsem se o úsměv a on mi úsměv oplatil. „Kolik je vlastně hodin?“ zeptala jsem se. „Něco po půl jedenácté, pomalu se můžeme chystat.“ mrkl na mě a já mlčky odešla do pokoje. Do přehrávače jsem si dala kluků nové CD, které mi dal Harry, a hlasitost jsem dala na maximum. Asi jsem doufala, že hudba přehluší moje myšlenky. Ale nepomohlo to. Rychle jsem se oblékla a učesala. Nejdřív jsem se nechtěla malovat, ale přece jen – budeme středem pozornosti… Rozhodla jsem se přepudrovat si obličej a řasy si zvýraznit řasenkou. K mému štěstí mám řasenku voděodolnou…
„Můžeme?“ usmál se na mě Hazza, když mě viděl jít po schodech dolů. Přikývla jsem. „Co se od nás vlastně dneska očekává?“ zeptala jsem se s mírnou obavou v hlase. „Musíme se aspoň chvíli držet za ruce a při loučení si dát pusu.“ protočil očima a já se ušklíbla. „Dobře, tak pojďme, pane Styles.“ povytáhla jsem obočí. „Samozřejmě, slečno Donovan.“ cukaly mu koutky a já se také neubránila smíchu. Možná mi Hazza pomůže se přes to všechno přenést… Vystoupili jsme z domu, já zamkla a naše divadlo začalo. Harry se na mě tázavě zadíval a já nepatrně kývla. Během několika vteřin se jeho prsty propletly s mými.
Pohled Harryho:
Když jsme vylezli z domu, podíval jsem se na Faith, čekal jsem na svolení tohle všechno začít. Přikývla a já propletl svoje prsty s jejími. Kráčeli jsme klidnou částí Doncasteru, směrem k určené restauraci. Byl zvláštní pocit držet ji za ruku. Měl jsem pocit, jako by v celém vesmíru bylo jen já a ona. Ostatní svět pro mě neexistoval. Ač jsem se snažil sebevíc, nešlo ji nemilovat. Známe jeden druhého, známe své dobré i špatné stránky. Všichni se mě ptali, proč si někoho nenajdu. Nejspíš proto, že ona pro mě byla vždycky jediná. „Hej.“ stiskla mi ruku Faith. „Promiň, co?“ „Poslední dobou jsi pořád zamyšlený. Radši ani nechci vědět, proč.“ uchechtla se a já se zamračil. „Za chvíli tam budeme.“ změnil jsem téma a Faith neprotestovala, jen přikývla.
Zbytek cesty jsme mlčeli. Ulice byly prázdné, nepotkali jsme žádné fanynky, ani novináře. „Matt se zblázní, až to zjistí.“ poznamenal jsem. Faith upřela pohled do země. „Myslím, že má teď jiné starosti…“ zašeptala. „Promiň, nechtěl jsem…“ „To je dobrý.“ přerušila mě Faith. „Už jsi v té restauraci někdy byl?“ zeptala se. „Jo, s Louisem tam chodíme vždycky pokecat.“ pousmál jsem se. „Louis musí být perfektní kamarád.“ prohodila Faith. „Jo, to on je. Těším se, až se pořádně seznámíte. Určitě si ho zamiluješ.“
Pohled Faith:
S Harrym jsem se moc dobře bavila, jako obvykle. Většinu času jsem ani nepřemýšlela nad tou tragédií. „Kde bys chtěla bydlet, až doděláš školu?“ nadhodil Harry a já se na chviličku zamyslela. „Chtěla bych do Irska. Jednou jsem tam byla s tetou Rose a hned jsem si to tam zamilovala.“ Harry se uchechtl. „To si budeš rozumět s Niallem. Je z Irska.“ „Ten blonďák?“ ujišťovala jsem se. Hazza přikývl. „Má holku?“ vyzvídala jsem. „Faith.“ protočil Harry očima. „Neprotáčej očima, nenávidím to. Tak je single nebo ne?“ „Nikoho nemá.“ povzdechl si Harry. Rozesmála jsem se. „Ty žárlíš na někoho, koho ještě ani neznám? No to mě podrž!“ kuckala jsem se smíchy a Harry mě jen vážně sledoval. „Faith, nechci, aby sis s někým z kluků něco začínala.“ řekl upřímně. „Nemám to v plánu, ale proč by ti to tak vadilo?“ nadzvedla jsem obočí. „Protože, ehm… Kdybyste se rozešli, nechtěl bych se stavět ani na jednu stranu. Ty jsi pro mě jako ségra, a oni jako bráchové, takže…“ „Klid. Je mi patnáct, Harry. A myslím, že jsem se ponaučila od Matta.“ ušklíbla jsem se. „Jo, ale na druhou stranu, teď se ti zlepšil vkus.“ našpulil Hazza pusu a já ho z legrace bouchla. „No to snad ne! Moje holka mě bije, no je to normální?!“ kroutil hlavou Harry, ale nepřestával se culit. Celý oběd proběhl v klidu. Teď nás čekala ta horší část. Jít až do centra města nakupovat, aby nás vidělo hodně lidí. Upřímně? Mám z toho větší strach, než když jsem šla poprvé do školy.
Kupodivu jsme to zvládli dobře. Na všechny dotazy ohledně našeho vztahu jsme odpověděli, takže zítra - nebo už dneska, budou zprávy plné článků typu: ‚Harry Styles potvrdil svůj vztah s Faith Donovan!‘ Celé odpoledne uběhlo jako voda, a najednou jsme stáli před dveřmi našeho domu a oba jsme mlčeli. „Takže…“ začali jsme oba najednou. Zasmála jsem se. „Povídej.“ vybídla jsem Harryho. „Děkuju za dnešek, bylo to fajn.“ usmál se. „Taky děkuju. V kolik přijdeš zítra?“ „Dopoledne máme nějakou charitativní akci, takže až odpoledne.“ „Pozítří je ta grilovačka…“ „Nemusíš tam chodit.“ skočil mi do toho Harry. „Já půjdu ráda, ale napadlo mě, jestli bych u tebe nemohla zítra přespat. Nechci tam přijíždět sama.“ Harry se na mě podíval a koutky úst zvedl do nepatrného úsměvu. „Jasně.“ „Tak zítra?“ zašeptala jsem. „Zítra. Mám tě rád…Kdyby něco, zavolej.“ pousmál se. Věděla jsem, co teď má následovat. Harry nervózně přešlapoval a nevěděl co má dělat. Tak jsem se mu vrhla do náruče a on mě k sobě pevně přitiskl. „Jsem tu pro tebe vždycky, víš to, viď?“ šeptal mi do vlasů. „Jo.“ zamumlala jsem mu do košile. „Měla bys jít. Táta se po tobě bude shánět.“ Odtáhl se ode mě kousek Harry a já se podívala na dům. Opravdu – uvnitř už se svítilo. Měla bych být s tátou. „Ještě jednou děkuju.“ usmála jsem se. Oba jsme se vyhýbali domluvenému polibku. Tentokrát byl rychlejší Harry. Sklonil ke mně hlavu a zlehka mě políbil na rty. „Dobrou noc.“ zašeptal. „Dobrou.“ Harry odešel a já za sebou zaklapla dveře do domu.
„Tati, jsem doma!“ zakřičela jsem. „Ahoj, zlato. Mohla bys mi prosím pomoct? Je tady hromada věcí na vyprání a já vůbec nevím, co s tím…Vždycky prala máma.“ Zlomil se mu hlas a v očích se mu zaleskly slzy. „V pohodě, tati, já to udělám.“ pokusila jsem se na něj usmát a objala jsem ho. „Zvládneme to. Mám tě ráda.“ „Taky tě mám rád. Nevadilo by ti, kdybych si šel lehnout? Bylo toho na mě dneska dost.“ „Jen jdi, dám to do pračky a půjdu si taky lehnout.“ „Dobře. Jo, abych nezapomněl, pozdravuje tě teta Rose.“ „Díky. Tak dobrou.“ „Dobrou noc, Faith.“ usmál se táta a odešel do ložnice. „Ehm, tati?“ běžela jsem za ním. „Ano?“ „Můžu zítra spát u Harryho? V sobotu tam je grilovačka a ty budeš stejně v práci.“ „Jasně, že můžeš, ale pravidla platí pořád stejná.“ „Jasně, jasně. Nebudu pít, nebudu dělat hlouposti a budu si držet odstup od opilých kluků.“ „A zavoláš mi, kdybys potřebovala odvézt domů.“ doplnil táta. Zasmála jsem se. „Jo, tati, neboj. Tak už jdi, dobrou. A děkuju.“ mrkla jsem na něj a vrátila jsem se ke koupelně, kde jsem dala do pračky prádlo. Pak jsem se v pokoji rychle převlékla a šla jsem si lehnout. Když jsem už skoro spala, zapípala mi zpráva. Doufam, ze je vsechno OK. Tesim se na Tebe. Mam Te moc rad xxx Hazza Usmála jsem se, a i když jsem na displej koukala jen jedním okem, celá oslněná tím nepříjemným světlem, odepsala jsem mu: Myslim, ze to zvladame dobre. Taky se tesim. Mam te rada. Dobrou noc xx Zmáčkla jsem ‚odeslat‘ a potom jsem nějakým zázrakem usnula.
Zlatíčka, omlouvám se, že jsem dlouho nepřidávala, ale opravdu NIC nestíhám, jsem totálně vyčerpaná a jsem ráda když se aspoň trochu vyspím.. pokusím se alespoň 1 část za týden přidat, ale neslibuju.. -Pezz
