6.kapitola

36 6 2
                                    

Pohled Kim:

Přeběhl měsíc a já Adolfa neviděl. Měl jsem k tomu dost příležitostí, ale přestal jsem se snažit. Vzdávám to. Předtím, když se na mě podíval, nevypadal moc nadšeně, že mě vidí. Možná jsem byl příliš nápadný, odteď budu jiný, změním se!
Do pokoje opět vešla Slivomíra s drdolem na hlavě a ručníkem omotaným okolo.
"Nečum, nebo zemřeš podruhé..." oznámila svým temným hlasem. Raději jsem se otočil, z minulé zkušenosti jsem věděl, že klást odpor nemá cenu.
"Kdy jsi naposledy viděl Adolfa? Myslím, že by z vás byl zajímavý pár," prohodila u převlíkání. Zase mne jen chce povzbudit, umí taky něco jiného?
"Ani už nevím, jediné co vím je, že to nemá cenu, nikdy s ním nebudu," svěřil jsem se. Je mi opravdu těžko u srdce, potřebuji vypadnout, nebo rozveselit.
"Co takhle třeba jít na procházku? Nebo na výlet? Uděláme si den podle Kima!" navrhla. Den podle Kima zní fajn, ale stále musím myslet na Adolfa, na jeho rty, knír, uniformu skrývající svaly.
"Kdy vyrazíme?" otočil jsem se. Hned jsem dostal velkou facku, až jsem málem upadl. (Bacha na mě! xD)
"Ještě nejsem oblečená ty korejskej úchyláku! I když jsi na jiné pohlaví, nebudeš na mě zírat! Od toho máš péčko!" zakřičela tak, že to museli slyšet i sousedi.
"Vždyť už máš spodní prádlo..." zanaříkal jsem a mnul si tvář.
"Jsi plochá jak prkno, nic bych stejně neviděl..." v tu chvíli jsem si uvědomil, co jsem řekl hrozného. Přiletěla mi další výchovná facka.
"Ty idiote korejská! Kdo je u tebe plochej? Můžu já za to?" nadávala a pokračovala v mlácení. Alespoň, že zbraně jsou ve sklepě, je od pokoje celkem vzdálený a vím, že ona je líná.
Najednou ji cinknul mobil. Nakouknul jsem jí přes rameno. Psala jí Beny Firefox, že chce jít ven a k tomu jí naposílala obrázky fialových slepic, které kývaly hlavou.
"Tvůj den se odkládá na zítra, mezitím můžeš přemýšlet, kdo je tu větší pán a na koho se nezírá u převlíkání!" samozřejmě tím myslela sebe. Co bych dal za to, abych se takhle hádal s Adolfem. Se Slivomírou je to jen sranda, ale s ním by to bylo jiné, hezčí.
No nic, jdu zase brečet. Ty rány bolí..jak ty od Slivomíry, tak i ty v srdci od Adolfa.

Zdaaaar! Dnes mám nějaký produktivní den xD Napsala jsem novou kapitolu u DL a dokonce i tady, plus ještě seminárku :D No nic, Slivomíra se loučí.

Nashledanou prasátka :*

Láska Dvou DušíKde žijí příběhy. Začni objevovat