Láska Dvou Duší

18. kapitola

Uplynul měsíc od události s párou a Honza Pražák se znovu objevil na scéně. Musel totiž jet pro babičku Lejdy, ale protože neměl řidičák, musel pro babičku jet MHDéčkem. Před nádražím se zastavil a začal se dloubat zamyšleně v nose. Babička Lejdy uviděla Pražáka a hned utíkala k němu. 

"Proč se dloubeš v nose Honzíku? Nechceš lízátko?" zeptala se babička.

"Já jsem zjistil, že jsem autistický, babičko," přiznal se Pražák.

Takhle si povídali asi deset minut a poté museli nastoupit do autobusu. Vesele si odjeli do svého rodného města. Honzík po cestě domu se stokrát ztratil a dvakrát upadl do kanálu, kde pokousal krokodýl z Černobylu. Tak ho babička musela odtáhnout domů bez nohou. Usadili se u sebe doma a Lejdy uvařila kávu. Pražák ale kávu vylil do nejbližší rostliny a doplazil se k lednici, kde schovával Radlery. Jeden si otevřel a spokojeně se napil, poté se odplazil zpět na židli. 
A protože s Pražákem nebyla kloudná řeč, musela si Lejdy najít svoji zábavu. Napsala Beny, aby přišla i s Adolfem na návštěvu, ti ale neměli čas, asi dělali nějaké tajné věci. Tak se rozhodla zkusit Slivomíru s Kimem. Byli to staří známí.

Bylo už okolo čtyř hodin odpoledních a domem se rozezněl zvonek. Autistický Honza se příšerně lekl, až upadl ze židle. Lejdy se ho nevšímala a raději šla otevřít hostům. Byla velice překvapená, když uviděla za dveřmi stát Kima.

"Dobrej..je doma váš vnuk?" zeptal se Kim a upřeně se díval na babičku Lejdy.

"Ty myslíš toho bez nohou? Jo, je doma... Ale vypadnete ven, tady nějaké korejce nestpím, dám ti k němu kočár," dokončila Lejdy proslov a vrátila se do kuchyně. Tam Honzu nachystala na ven, odtáhla ho za ruku do kočáru a vyhodila ho na chodbu.

"A-ahoj Kime," vykoktal Honza.

"Ahoj, hele..nemám s kým jít do sauny a mám poukaz pro dva...Slivomíra prej není žádnej úchylák, aby se mnou šla...tak jdeš ty, jasný?" osvětlil Kim situaci a Pražák jen autisticky přikyvoval.
Když dorazili do sauny, dostali ručník, klíčky od šatny a Kim svoji hmotnou podobu. Bohužel se z něho stal vyhublý osmnáctiletý kluk. Vlasy měl vystříhané jako fotbalista, roztahovák v uších...no prostě klasickej..*ehm ehm*. Dostal ze zhora špatnou hmotnou podobu, neměl ale takové neštěstí jako Honza. Kim v tom nemusel zůstat celý život. Oba chlapci se v šatně převlékli, Honzovi záhadně narostly nohy a vyrazily vstříc sauně číslo 5.

"Tu je mi to povědomé, ten chlap!" podivil se Kim v duchu, když zahlédl špeka, který minule obtěžoval Adolfa. Ten chlápek byl podle Kima určitě psychicky narušený úchyl a jakmile spatřil kluky, rozzářily se mu oči.

"Pojďte se ke mně přidat hoši," mrknul špek a ukázal na místečko vedle sebe. Kimovy se sbíhaly kapky potu na čele a to ještě ani nebyl v sauně pět minut. Pražák se posadil vedle toho chlapíka a Kim vedle Pražáka. Špek se začal usmívat a přehodil ruku kolem Honzových ramen. Ten jenom vykulil oči a nasucho polknul. Tlustý muž si ho přitáhnul blíž k sobě a už se oba potili. Kim se jen potutelně usmíval.

"Nechceš se přidat i ty? Mám rád mladé chlapečky," nahodil úšklebek.

Poslední půlhodinku se za dveřmi sauny číslo pět děly zajímavé věci. Ozývaly se odtamtud ale ještě zajímavější zvuky. Řvaní a pláč od Honzíka, radostné vzdychy od tlustého muže a bůh-ví jaké skřeky od Kima. Všichni víte, co se tam odehrávalo, proto už nikdy nikdo nevstoupil do sauny číslo pět. A v ten den se stalo něco neskutečného. Kim Jong Un se dal dohromady s Honzou Pražákem...

------------------------------------------------------

♪The End vážení :D Zbytek bude v další kapitole, kterou nenapíše nikdo jiný, než naše skvělá Foxy! :DD
By the way.. @Honziczeq máš tam na uklidnění v médiích songu xD♪