Jsem Abigail Morgen McCall. Sestra Scotta McCalla. Přijela jsem zpět. Utekla jsem, ale vrátila se ještě silnější. Ovšem netušila jsem, že opět potkám jeho. Dereka Halea.
Ten pohled té vlčice. Byl mi tak moc známí. Už jsem ho viděl. A ten mladý vlk co s ní byl. Asi její rodina. Bratr, syn, synovec,... Syn! Abigail má syna! Ale ona nebyla vlkodlak. A určitě se nepřeměňovala celá. Ale zase jsem jí pět let neviděl. Mohla se změnit. Zeptám se Scotta. Ten mi musí dát odpověď.
pohled Abigail
Ráno jsem se probudila celkem pozdě, ale co se dalo očekávat od toho, že byl úplněk. Rozkoukávala jsem se a jak jsem zjistila, Nathaniel už tu není. Rychle jsem se vyhrabala z postele a utíkala do kuchyně, kde u linky stál Scott a u stolu seděl Nathaniel. Dost hlasitě jsem si oddychla, že ty dva se na mě podívali a začali se smát. Po chvilce jsem se smála už i já.
"Co tu děláš Scotty?" zeptám se a dám mu pusu do vlasů. Jen pokrčí rameny a dál pokračuje v dělání palačinek. Jestli se tomu tak dá vůbec říkat. Spíš to vypadá jako kdyby jste to hodily do ohně.
"Prosím tě, pusť mě k tomu nebo ještě vyhoříme." zasmála jsem se a on si uraženě sedl na židli k Nathanielovi. Ten se mu poškleboval a dělal na něho různé obličejíky.
Asi po 15-ti minutách smání a ječení jsme uslyšeli zvonek. Já se podívala na Scotta a pokrčila rameny. On se zvedl a odešel otevřít. Vyběhl za ním i Nathaniel a já ani nestihla zavolat, že za ním běží. Poznala jsem to podle jeho vískání, jak si ho nejspíš Scott vyhodil do náručí. Pro sebe jsem se pousmála. Nikdy neměl u sebe nějakého chlapa, co by mu ukázal jak se hraje fotbal, neukazoval mu auta a celkově nikdy neměl po ruce někoho, kdo by mu ukázal takové ty chlapské věci. Lehce jsem posmutněla.
Najednou přiběhl Nathaniel a říkal, že přišel nějaký pán a že je se Scottym v obýváku.
"Dobře, tak utíkej za nimi a zeptej se, co by si dali a že za chvíli bude snídaně." řekla jsem mu s úsměvem ale hlavou mi vrtalo, kdo by to tak mohl být.
"Kluci, palačinky jsou na stole!" zakřičela jsem na ně a pak jen slyšela dupot a Nathanielovo křičení na Scotta, že tam bude první a že bude mít největší porci.
"Stát!" zaječela jsem těsně před tím, než na mě ty dva skočili a povalili mě na zem. Smála jsem se a pak jsem řekla, že nemůžu dýchat. To asi trochu zabralo a oni se ze mě zvedli. Scott mi pak pomohl na nohy a já jim oběma dala pohlavek. vzhlédla jsem k návštěvníkovi a zarazila se. Připadal mi povědomě.
"Sestři, to je Isacc Lahey. Bydlel se svým otcem, ale ten je jaksi mrtvý a on nemá kde být. Tak mě napadlo, jestli by tu nemohl nějakou dobu zůstat. Teda jestli ti to nevadí." vysvětlil mi Scott. Já si Isacca prohlédla a pak jsem přikývla, že tu může zůstat.
"Ale," začala jsem jakmile jsem viděla že chce něco říct, "budeš mi tu pomáhat, jasné?! A do školy budeš chodit, o tom nediskutuju, ale když zase budeš něco potřebovat, tak ti s tím pomůžu, ano? Ber mě jako mámu a nebo radši starší sestra. A hlavně mi tykej. Nejsem zase tak stará." dořekla jsem a usmála se na něho. On jen šťastně přikyvoval a pak mě pevně obejmul. Já se zasmála a taky jsem ho objala na zpět. Sedl si ke klukům a já mu na talíř dala palačinky, aby se najedl.
"Kde máš vlastně věci?" zeptala jsem se.
"Ještě v domě u táty. Jestli by to nevadilo, rád bych si tam pro ně dojel." řekl. Já přikývla.
"Dobře, ale odvezu tě. A do školy a ze školy tě budu taky vozit, pokud teda nepůjdeš někam s kamarády nebo někde spát, a to mi vlastně stejně budeš říkat." zasmála jsem se a šla se připravit. Z chodby jsem ještě zakřičela že za 15 minut vyrážíme.
Odvezla jsem i Scotta domů a jeli jsme k Isaccovi. Ten si pobral to nejnutnější a to co chtěl. Já mu to pak pomohl dát do kufru auta a zase jsme vyjeli.
"Abi, prosím tě, mohli by jsme se ještě někde stavit? Já že musím něco říct kamarádovi." zeptal se ostýchavě a já se smíchem přikývla a ještě dodala že se mě nemusí bát.
Asi po 10 minutách jsme zastavili před starým skladem, ze kterého se ozývali zvuky boje. Já vystoupila s Isaccem a šla za ním, zatím co on otevřel vrata. Vešli jsme a zjistili, že to bojuje Derek s Erikou. Derek si nás zatím nevšiml, protože byl k nám zády, ale Erika si nás všimla. Hlavně mě. A pak udělala něco, co jsem ani netušila, že by udělat vůbec mohla. Hlavně v mojí přítomnosti. Vrhla se na Dereka, objala ho nohama kolem pasu a začala ho líbat. Nejvíc mě asi bolelo to, že se od ní neodtrhl a spolupracoval. Isacc si odkašlal a já měla chuť ho za to vykastrovat.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Derek Eriku ze sebe shodil a podíval se na Isacca. Pak si všiml mě a ztuhl. Já mu jen pokynula hlavou na pozdrav. Pak už mluvil jen Isacc.
"Dereku, sorry za vyrušení ale teď nějakou dobu nepřijdu na trénink. Já se stěhuju k Abi a ona a Scott mě když tak něco naučí." Jakmile to dořekl, Derek se začal vztekat. Jako obvykle.
"Sakra uklidni se! Nikdo na to není zvědavej. Hold tady Isacc nedojde párkrát na trénink ale budu ho učit já a Scott. Buď rád, že jsme ti to taky oznámili. Taky jsme se mohli na tebe vykašlat. Už se vzpamatuj! Nic se netočí jen kolem tebe!" zaječela jsem na něho, popadla Isacca za ruku a táhla ho za sebou k autu. Byla jsem rozzuřená. Nastartovala jsem a rovnou se rozjela domů. Přece jen, Nathaniel je tam už celkem dlouho sám.
Zaparkovala jsem před domem a řekla Isaccovi, že za chvilku dorazím, že potřebuju chvilku pro sebe. On jen přikývl a odešel do domu. Já vystoupila a šla se projít do lesa a pak jsem zamířila na útes.
Seděla jsem tam asi hodinu, když jsem uslyšela prasknout větvičku. Otočila jsem hlavu a viděla, jak ke mně běží černý vlk s modrýma očima. Derek. No, to bude zábava.
Ahoooooj lidičky :D Po dlouhé době jsem se zase ozvala a přináším s sebou novou kapitolku. Celkem dlouho jsem přemýšlela co napíšu a pak to šlo nějak už samo. :D Jinak děkuji za to, že vás to ještě některé baví a budu přijímat i kritiku. Můžete když tak napsat váš názor nebo dát vote :D K ničemu vás ale nenutím :D :D :D Tak pa zase u další kapči :D :D :D s láskou Z-K
