Bolí mě hlava... a vypněte už někdo ten debilní zvuk budíku. To jsou první slova, na která pomyslím, jen co se vzbudím.
Hned, co vypnu ten hnusný zvuk, kvůli kterému mi třeští hlava ještě víc než před tím, vstanu.
Dojdu dolu do kuchyně. Vzkaz. Leknu sie že to je další od stalkra, ale uleví se mi, když zahlédnu podpis máma.
Stojí na něm, že zase odjeli pryč...jak jinak. Vždy odjedou bez rozloučení. Už jsem si zvykla...
Nechápu proč jsem měla nastavený budík, ani si nepamatuju, že bych si ho nastavovala.
Přijde mi zpráva od Adama. Další věc, kterou si nepamatuju je, že bych mu dávala svoje číslo.
Doufam, že nemám amnesii nebo něco podobnýho...
Adam <3: Půjdeš dnes zase do fitka? ;)
Proč mám u něj srdíčko?
Me: Ne, promiň. Dnes se necítím zrovna nejlíp.
Adam <3: Nevadí, tak jindy ;)
Otevřu lednici a koukám do ní.
My Stalker: Lednice není televize, princezno.
Me: Jdi do hajzlu...
Sice jsem na něho naštvaná, ale nad oslovením princezno jsem se prostě uculit musela. Asi jsem čekala, že mi cinkne mobil se zprávou, ale nic se nestalo.
Z pořád otevřené lednice si vezmu jogurt. Vyndám si lžičku a do druhé ruky beru jablko.
S tím jdu zpět do pokoje. Cestou se stavím v Molyině pokoji s dojmem, že odjela taky. Když svůj pohled vrhnu na její postel, vidím, jak se deka lehce nadzvedává. Spokojeně se usměji a tiše zavřu dveře.
V pokoji se kouknu na hodiny.
....8:36....
S povzdechnutím si sednu ke stolu a v klidu si sním svoje jablko a jogurt.
Najedla jsem se a teď se nudím. Vymýšlela jsem různé činnosti, co bych mohla dělat, ale nic mě nezabavilo na dlouho.
Molly stále spí a to už je něco kolem desátý. Není zvyk u ní, že spí takhle dlouho. Stále sedím u stolu, a jelikož ho mám u okna, koukám z okna. Dnes je zataženo a fouká nepřijemný vítr. Lidé jsou nabalení v bundách a najdou se i tací, co mají i čepice s šálou.Cinkne mi mobil s příchozí zprávou. Ignoruji to a dál sleduju dění venku. Mobil cinkne znovu a probere mě z přemýšlení.
My Stalker: Nudíš se? :)
My Stalker: Mám pro tebe nabídku.
Znuděně protočím očima a odepíšu.
Me: Jakou?
My Stalker: Nekoulej očima ;) bude tě to bavit
Me: A už mi napíšeš, co je ta nabídka?
My Stalker: Nebuď nedočkavá ;) zahrajeme si takovou menší hru;)
Me: Nejdu nic hrát ;)
Myslím, že když zkusím použít smajlíky, trochu odlehčím atmosféru chatu. Nebo si aspoň budu nalhávat, že je všechno v pohodě a bude.
My Stalker: Ale jo ;) v kuchyni máš něco, ale napřed si přečti vzkaz, víc vědět nepotřebuješ ;)
Tak se tedy zvednu. Dojdu do kuchyně. Na kuchyňským stole leží tři velké růže. Jedna je rudá jako rubín. Druhá černá jako noc. A nakonec třetí bílá jako měsíc svítící na noční obloze.
Zrak přesunu na modrou obálku vedle. Sáhnu po ní, otevřu ji a přečtu si vzkaz.
Před sebou máš tři růže. Vyber si jednu. Podle ní se bude situace vyvíjet. Může být špatná i dobrá. Být tebou bych si to pořádně rozmyslel, princezno.
Panebože, zamyslím se. Když mám jasno, zhluboka se nadechnu a vezmu do ruky....
Takže...je tu další kapitola :) Nevím co k tomu říct.. :D Děkujeme, za všechny pozitivní ohlasy a byly bychom rádi za názor ^-^ Mějte se
Sarah and Berry :*
ČTEŠ
Mr. Stalker[POZASTAVENO]
RomanceUnknown number: Vidím tě. Me: Cože? Unknown number: Snad umíš číst. Me: Kdo jsi? Unknown number: To se nikdy nedozvíš. Original story ©LucyAndSarah [Upozornění: V příběhu se mohou objevovat vulgarismy a sexuální scény.] Nejlepší umístění: 1.4.20...