6.

116 16 3
                                    

O několik týdnů později se Cameron doslova nastěhoval do Angelinina života. Představila ho svým rodičům, z čehož Jolene nebyla vůbec nadšená, a on tak trávil většinu času u nich doma (což Jolene pochopitelně těšilo ještě míň).

Ale protože každou chvíli mělo vypuknout divadelní představení, na které soubor tak dlouho trénoval, nenechala se černovláska ničím vyvést z míry, jen pilně studovala text, výslovnost a pohyby. Byla to její životní šance.

Celé dny trávila zavřená v pokoji, kde si odříkávala své monology, snažila se vcítit do Kateřiny a zahrát ji co jak nejlépe. Pomalu ale jistě zapomínala na Jeremyho, který se nemohl zbavit pocitu, že Jolene tu tajemnou krásku zná, a jen hrála.

-

Při páté návštěvě Angelinina domu se Cameron zachmuřil. Procházel právě po chodbě, aby se dostal na záchod, když kolem něj doslova proběhla malá černovláska, s jídlem v náručí a zamířila si to rovnou do svého pokoje. Cameron se zamračil, jako by zapomněl, že se mu chtělo na záchod a otočil se zpátky ke dveřím Angelinina pokoje.

„Kam ta holka pořád mizí?" zeptal se jí ihned. Angie zvedla pohled od notebooku, na kterém usilovně vybírala film a pak pokrčila rameny.

„Já nevím, tráví v tom pokoji celé dny," odvětila ledabyle.

„A co tam jako dělá? Nemá tam kluka?" zamračil se Cam a Angelina propadla v záchvat smíchu.

„Ona? Proboha, vždyť kluky nesnáší," zavrtěla hlavou. Cameron se posadil vedle ní na postel.

„Ale je to divný, nemyslíš? Teda to, že mě nezdraví, moc ne, od ní jsem nic jiného nečekal, nemá mě ráda, ale že by se schovávala, aby mě nemusela vidět?"

„To nebude tím. Podle mě se učí nebo dělá takové ty svoje věci. Do školy a tak," řekla Angelina. Popravdě, moc ji to nezajímalo, Jolene byla taková vždycky.

„Anebo tam něco schovává. Třeba mimozemšťana. A pitvá ho tam!"

„Miluju tvoje nápady, opravdu," zasmála se Angelina a věnovala mu jeden polibek.

„Já miluju tebe," zašeptal tiše do jejích rtů a ona se usmála.

To, že se na film nakonec vykašlali, snad ani zmiňovat nemusím. Ale i tak celou dobu Cameronovi vrtalo hlavou, proč je tam Jolene tak zavřená. Že by to opravdu bylo jeho přítomností...?

-

O dvě hodiny později, když blonďatý páreček v pevném objetí spočíval v obýváku na gauči, prohnala se kolem nich černovlasá vichřice s jedním jediným sdělením:

„Jdupryčjo," vychrlila ze sebe.

„A kam jdeš?" zeptala se ihned Angelina, ale odpovědělo jí bylo jen bouchnutí dveřmi.

„Nemáš to s ní vůbec lehké," poznamenal Cameron, ale pak se vítězoslavně usmál, „Proboha, pojďme se do toho jejího pokoje podívat! Tohle je jedinečná šance," vyhrknul a vyskočil na nohy tak rychle, že Angelina, která na něm celou dobu ležela, automaticky skončila na zemi.

„Promiň," zasmál se Cam pobaveně a natáhl k ní ruku, aby se mohla zvednout.

„Já si jen myslím," poznamenala Angelina, když si oprašovala neviditelný prach ze svých legín, „Že to není moc dobrý nápad. Je to její soukromí, nemáme tam co dělat."

„No tak, Angie, už jsi někdy udělala něco pořádně rebelskýho?" zeptal se, až mu zajiskřilo v očích a blondýnka zavrtěla hlavou, „No tak to uděláš dneska. Bude to dost drsné, nakouknout do světa černovlasé divnoholky," pokrčil rameny, ale to už ji táhl po schodech nahoru k pokojům.

Mnoho povyku pro nicKde žijí příběhy. Začni objevovat