Harsh Generation

Operace, 30. 3. ; 23:20

Rust a Flex byli na místě jako první. Seděli na střeše, kam neviděly kamery a čekali na signál od Harshe, jestli můžou zahájit operaci.

Harsh stál za zády Blue a sledoval, jak postupně přemosťuje kamery, aby obraz neviděli kontroloři, ale oni ano.

"Udělala jsem smyčky, takže kontroleři vidí pořád čistej barák. Řekni jim, že můžou začít." otočila se na něj Blue s Ďábelským pohledem. Vypadala neškodně, ale když šlo o počítače, proměnila se v silnou a mocnou zbraň.

"Flexi, můžete jít na to. Obejděte barák a zkontrolujte, že Spring není doma a zbytek rodiny spí."

"Rozumím." kývl na Rusta a seskočili ze střechy na zem. Důkladně obešli celý dům, nakoukli do všech oken. Všude byla tma, buď spali nebo nebyli doma.

"Vypadá to, že spí, nevidíme žádný pohyb ani světlo." zašeptal Rust zpátky do vysílačky.

"Fajn, začněte." Flex popadl první barvu, která mu přišla pod ruku a začala dekorovat čerstvě natřenou omítku rodinného domu. Rust zatím na druhou stranu vytvářel logo Harsh Generation; dolní čelist lebky na černém pozadí.

Steel a Skinny už byli taky na místě, v jejich čtvrti bylo úplné ticho, ani vítr nešlo slyšet.

"Harshi, jsme na místě. Celá čtvrt chrápe jako zabitá, se Skinny jsme připraveni něco hezkého a milého nakreslit na barák."

Harsh se podíval směrem na Blue, která se snažila přemosti kamery i ve čtvrti, kde jsou Steel a Skinny. Byla tak zabraná do práce, že neměla čas vnímat, jak ji Harsh popohání svými pohledy.

"Aaaaa, máme obraz! Pošli je do akce. Jinak, Rush s Flexem si to evidentně užívají."

"Steele, běžte na to." přikázal a přebíhal očima přes všechny dostupné kamery.

Destiny a Crowbr se zasekly kousek před cílem. Přímo pod něma procházela skupina ozbrojených kontrolorů, která mířila ke stejnému domu, co Crowbar a Destiny.

"Harshi, máme problém.U našeho cíle jsou kontroleři, nemáme šanci se tam dostat." Crowbar zněla trochu rozrušeně, měla strach, ale snažila se být klidná. Věděla, že kdyby je kontroloři zahlédli a začali po nich střílet, nezvládly by to, začaly by panikařit a mohl být na místě mrtvé. Bez Harshne neměly jistotu.

"Blue, přemosti ty kamery!" zakřičel po ní. Nechtěl myslet na to, že by se jejich plán mohl podělat, ale měl o ně strach.

"Dělám na tom, Harshi! A nekřič po mně, dělám všechno, co je v mých silách!" V momentě, co dokončila větu, na obrazovce se objevily poslední kamery.

Harsh si prohlížel barák ze všech úhlů, kontroleři stáli kolem celého domu, bylo jich minimálně pět, všichni byli dobře ozbrojení. Až moc dobře na kontrolery.

"Crowbar, stáhněte se zpátky! Okamžitě!" Harsh nervózně přešlapoval na místě a soustředil se na kamery okolo Crowbar a Destiny. Holky se okamžitě skrčily k zemi a plížily se po střechách zpátky do útočiště.

"Steele, Ruste, Crowbar s Destiny se stahují zpátky, kontroloři předvídali, kde chceme zaútočit. Vraťte se co nejrychleji zpátky, je pravděpodobné, že půjdou i k vám."

"Harshi, my už stahujeme zpátky." řekl Rust do vysílačky a vyšplhali se s Flexem zpátky na střechu.

"My tu ještě něco doděláme a mizíme taky, hlavně klid." odpověděl Steel a hodil po Skinny plechovku rudé barvy. Jane Waltersová si zakládala na bílé barvě, takže Steela napadlo pomocí šťetce a klasické plechovkové barvy vytvořil po zdech a na plotě krvavé rozprašky a různé rozstřiky.

"Steele, měli bychom jít." Chytila ho za paži Skinny, když mu v očích viděla šílenství a zároveň takovou radost, až ji to děsilo. Upustil plechovku na zem, takže se rozlila a vytvořila na zemi rozsáhlý flek připomínající krev.

"Jdeme." přikývl a nechal ji vyšplhat na střechu jako první, aby se ujistil, že nespadne. Vyhoupl se za ní a běželi společně co nejkratší cestou zpátky do útočiště.

První byly doma Crowbar a Destiny, obě nešťastné z toho, že neměly šanci svůj úkol splnit a dokázat tak Harshovi, že v týhle skupině nejsou jenom kuchařky a uklízečky, ale že to, co je Harsh naučil, umí použít i v praxi.

Rust s Flexem přišli vysmátí a nadšeně rozebírali, jak to byla skvělá akce a že by ji určitě spolu chtěli v blízké době zopakovat.

"Tohle bychom mohli dělat častěji, co myslíš, Harshi?" culil se Flex, pořád plný adrenalinu.

"Pokud budete tak opatrní, jako dneska, tak nevidím důvod, proč bych vás nemohl tímhle zaúkolovat. Jste dobří a jestli vás to baví, zítra můžete jít večer nasprejovat naše logo na náměstí." Harsh z toho neměl radost, ale věděl, že jim to radost udělá a oni si to zasloužili.

Jako poslední přišli Steel a Skinny, oba lehce zašpinění od barvy, ale také měli velkou radost z toho, jak se jejich úkol povedl.

"Všichni jste odvedli výbornou práci a jsem na vás hrdý." Předstoupil před všechny, aby je mohl pochválit. Cítil jakousi odcovskou hrdost.

"My nic neudělaly, Harshi, nemáme být za co pochválené." brblala si pod nos Destiny zapadnutá hluboko do sedačky, aby ji nebylo vidět. Byla vnitřně tak ponížená.

"Destiny, uposlechly jste rozkaz a stáhly jste se místo toho, abyste vletěly mezi kontrolery a riskoval život jenom proto, abyste mi dokázaly to, co o vás už dávno vím. Jsme na vás hrdý, především na tebe a Crowbar." Ostatní souhlasně zakývali hlavou. Každý z nich si uvědomoval, že byly pod větším stresem, protože se ocitly v krizové situaci, navíc bez Hasrhe. Udělaly dobře, stáhly se. Pro Hasrhe bylo stejně nejdůležitější to, že uposlechly rozkaz. Posílilo to jeho důvěru v obě děvčata na takovou úroveň, že by je klidně poslal do složitější akce sám.