Harsh Generation

Hlavní budova Kontrolerů 25. 3; 8:00

"Pane, přišly zprávy od paní Quinnové. Její dům byl zdevastován a je si jistá, že šlo o Harsh Generation." vrhla do kanceláře velkého The Bosse Sarah, silnější bruneta menšího vzrůstu. The Boss se pomalu otočil na velké kolečkové židli směrem k asistentce.

"Tyto zprávy jsme obdržely již včera, drahá Sarah." podíval se na ni takovým zvláštním pohledem, který v Sarah vyvolával pocity ponížení. Tohle nezvládl, ztrapnila se pod člověkem, který ji za tohle mohl okamžitě vyhodit, v tom lepším případě.

"Já, já se omlouvám. Tato informace mi přišla před pár minutami." Byla tak nervozní, až se ji třepaly kolena.

"Ano, oficiální informace přišly až dnes, ale jak jistě víte, Sarah, s paní Quinnovou máme velice blízký přátelský vztah, proto jsem informace měli již v den činu. Navíc, slečno Sarah, sledování aktivit Harsh Generation není vaše práce ani povinnost, takže se vrať zpátky ke své práci, dokud ji máte." Sarah se sevřelo hrdlo, byla si jistá, že ji brzo na stole přistane výpověď.

"A příště alespoň zaklepejte, tohle neslušné chování už víckrát tolerovat nebudu." dodal bez známky emocí a pokynul směrem ke dveřím. Sarah neměla sílu se na něj podívat, jen svěsila hlavu a pomalým šouravým korkem se vrátila zpátky na své místo.

Boss se zvedl ze své židle, značně rozčílený se přesunul k velkému oknu. Lehce na něj poklepal prstem a na skle se objevil hologram počítačové plochy. Poklepl na sklo ještě jednou, tentokrát na ikonu hovorů a vytočil číslo svého syna.

"Ahoj, tati, můžu ti nějak pomoc?" ozval se čistý zvuk a na okně se zobrazila tvář Andrewa.

"Chci, abys šel do domu Quinnové a našel tam jakékoliv stopy, které nás dovedou k Harsh Generation. Každou minutou mi víc a víc pijí krev."

"Rozumím. Pokusíme se něco najít, ale pochybuji, že s jejich maximální opatrností něco najdeme. Nechápu, jak se jim to povedlo."

"Andy, nemáme čas na debatování o jejich schopnostech. Musíme je zastavit, co nejdřív. Jsou hrozbou, reálnou hrozbou. Jestli se k nim přidají další a další, mohou nás zničit. A to nesmíme dopustit." V očích se mu objevila silná nenávist. Chtěl je zabít, do jednoho. Byli moc až moc dobří, měli mezi sebou inteligentní lidi, kteří se nedali zmanipulovat, byli dost chytří na to, aby vymysleli plán, jak celý dlouho budovaný systém kontrolorů zničili. A to on nechtěl připustit.

"Neboj se, tati, my ty parchanty zničíme."