Harsh Generation

Kancelář Steela, dva roky před systémem kontrolorů

Mladý právník s dva roky starým diplomem z právnické fakulty, seděl ve své nové kanceláři, kterou mu zařídil jeho otec u svého dobrého přítele Alberta Cowella. Neměl sice tak velkou praxi, jako ostatní právníci pracující u Cowella, ale měl v sobě něco, co ostatní neměli a to z něj dělalo jednoho z Cowellových nejlepších lidí.

Na stole mu ležela hromada složek a papírů od jeho případů, které mu Cowell přidělil. Nebavilo ho to, dostával samé nezajímavé věci, všechno neúmyslné zabití. Na práva šel proto, aby dostával zajímavé případy, už se mu jich pár pod ruku dostalo a u soudu zaválel, ale Albert byl v tomhle opatrný. Nevěřil mu tolik, kolik by si Steel přál, i když ho viděl v akci, byl pro něj pořád mladé a nezkušené ucho, které může kdykoliv udělat chybu.

Jeden červnový pátek k němu do kanceláře vešel vysoký muž v černém obleku se stříbrným kufrem. Neobtěžoval se zaklepat ani pozdravit, vtrhl k němu bez známky slušnosti a zamkl za sebou dveře od Steelovy kanceláře.

"Co to děláte?" rozčílil se Steel, byl vyděšený a nelíbilo se mu, jak se muž nepatřičně chová.

"Mám pro vás případ, jde o mého dlouholetého přítele Romana Collinse, určitě vás to bude zajímat." posadil se na židli, kufřík položil na zem vedle sebe.

"Povídejte."

"Roman Collins je neprávem obviněn ze zabití čtyř agentů CIA a dvou agentů FBI v utajení, včetně jeho partnerky Marie Beaux. Prakticky ho chtějí odsoudit i za vlastizradu, což je absurdní. Roman sám byl agente, CIA v utajení kvůli jednomu důležitému případu a je nemožné, aby spáchal něco takového. Musíme nějak dokázat, že je Roman Collins nevinný a vy jste člověk, který to může dokázat."

Steel se na to netvářil nijak šťastně, sice si přál dostat zajímavé případy, ale tohohle se bál. Pletky se státními orgány nikdy neznamenaly nic dobrého a jestli bude obhajovat Romana Collinse, bude na celý život pod lupou všech orgánů, které mají vliv na chod státu.

"S kým vlastně jednám? Nepustím se do něčeho takového, pokud nebudu vědět, kdo ode mě tohle chce."

"Joseph Collins." vytáhl z kapsy průkaz CIA a podal ho Steelovi. V hlavě mu blikal červený vykřičník, který mu říkal "Drž se dál!".

"Samozřejmě, nebude to levné," vzal ze země stříbrný kufr a položil ho přes Steela na stůl. "V tom kufru jsou veškeré důkazy a půl milionu dolarů jenom za to, že se do toho případu pustíte. Dalšího půl milionu dostanete, když soud vyhrajete." Josep Collins otevřel kufr, aby do něj Steel mohl nakouknout. Vytáhl si první složku, kterou viděl a letmo očima.

"Jste sourozenci? Nebo manželé?" napadlo ho, když mu došla shoda příjmení mezi Josephem a Romanem.

"Shoda příjmení." pousmál se. Steel se cítil trochu trapně, mohlo ho to napadnou jako první.

"Tak co, bere mou nabídku? Nebo mám jít hledat někoho jiného?" Lákalo ho to, nejen díky penězům, ale to, co viděl v té složce ho přemlouvalo, aby do toho šel. Měl na dosah případ, který by mohl pomoc jeho jménu právním světe, nebo ho taky úplně zničit, což byl ale risk, se kterým se hlásil na práva.

"Beru to. Roman Collins nebude shledán vinným, tím jsem si jistý."