Příběh potkání

Stěhování

Konečně nastalo stěhování dívky k Chlapcovy. Ještě den předem se spolu sešli aby si vše domluvili. Dívka má úžasné oři pro desing. Rozhodla kde co bude a když si to člověk představil tak to vypadalo naprosto úžasně. V den plánovaného stěhování postačilo jen auto s vozíkem. Dívka si totiž vybrala že chce jen její skříň s veškerým obsahem a pár dalších věcí. Chlapcovi ale v očích jikřila zákeřná jiskříčka která je vždy vidět když má Chlapec v plánu nějaké překvapení. Dívce však jen řekl že se jí podíval do jejich nádherných takřka ohnivých  očí. Chlapec věděl že to vše sám nenanosí a ani omylem nechtěl aby mu s tím dívka pomáhala. Ne že by ji nevěřil ale nechtěl aby se jí cokoliv stalo. Proto zavolal jeho kamarádovy ze školy. Jelikož už ho znal nějaký ten pátek tak věděl že jako odměna mu budou stačit koláče nebo něco sladkého. Ale dívku, tu nejsladší věc ve vesmíru a jeho miláčka mu ani omylem nechtěl jen půjčit. Zná ho až moc dobře. (a možná že to právě čte :D ) Společně vše tedy nanosili vše co dívka chtěla. Alespoň že ten kamarád zůstal stále tak vtipný, pohodový a plný humoru. Chlapec dal dívce peníze se slovy "Jdi si koupit něco  dobrého a taky si kup něco do tvého nového domečku." Načež se pousmál a políbil dívku. Chvilku po tom co dívka odešla tak Chlapcův kamarád  řekl "Já ti ji stejně závidím. Ale brát ti ji nebudu na to jsme dost starý ne?" Chlapec jen odpověděl "Jo já vím. Nejsi první ani poslední. To víš no, jednoho dne jsem měl kurva velké štěstí." a povídaly si dál a dál. Najednou vše bylo hotovo a oba dva byly vysmátí. Samozřejmě že se to neobešlo beze zranění ale to po chvíli ani jeden nevnímal. Společně se dobře zasmáli. Dobře si spolu popovídali po dlouhé době. Když už dívka přišla tak všechno bylo připraveno k odjezdu. Dívka se již posadila do auta ale když chlapec chtěl nastartovat tak ještě rychle vyskočil z auta a zavolal na kamaráda. Dívka naštěstí slyšela jen "Ty jsi vlastně ten truhlář ne?" A tím to končilo. To bylo poslední co dívka slyšela o tom co si říkají. Chvilku se spolu domlouvali a Chlapec mu něco ukazoval. Když už se konečně vrátil zpět do auta zeptal se dívky a úsměvem "Můžeme jet?" "Až po tom co mi řekneš nad čem jste se domlouvali." Odpověděla dívka a ukázala že klíčky má v ruce. "Jen má matka chtěla něco do domu." Ač nerad tak Chlapec dívce trochu zalhal. "Dobře věřím ti. Můžeme jet." Řekla dívka a podala chlapcovy klíčky. Ale místo toho aby jely domů tak jely do do obchodního centra s nábytkem a věcmi do domácnosti. Chlapec se podíval na dívku a řekl jí "Víš, já tak trochu tušil že nic nekoupíš tak jsme tady." Zavedl dívku dovnitř a chvilku společně a vybírali. Měli toho pár vybráno ale koupili si jen ty menší věci kvůli místu. Když už přijely domu chýlilo se k večeru. Při cestě dívka usnula a tak ji Chlapec opatrně a něžně vzal do náručí a pomaličku a potichu ji položil do postele. Jelikož to nebyla bytovka kde nově bydleli ale samostatný tak Chlapec zaparkoval na dvoře a šel si lehnout k jeho čerstvé novomanželce. Něžně a opatrně ji přikryl políbil na čelo a do ucha zašeptal tak tiše jak jen mohl aby ji nevzbudil "Dobrou noc a sladké sny má milovaná manželičko." Řekl s humorem a načež odešel do kuchyně protože si chtěl ještě zavolat. Když domluvil tak se ještě vysprchoval a šel spát k dívce. Do postele by se ale nevešli oba a pokud ano tak by jeden z nich byl namačkaný na zdi nebo spadl z postele. Chlapec si tedy jen lehl na zem, koukal do stropu a přemýšlel. "Čím jsem si ji zasloužil. Čím jsem si ji získal. Děkuji ti bože že jsi mi seslal tak nádherného a úžasného a dokonalého, zlatosrdečného andílka." Opakoval si v hlavě. Už klimbal když vzpomínal na to jak se s jeho andílkem našli, seznámili a začínali spolu. Už usl a zdál se mu sen o tom co se bude dít zítra a o onom osudném táboru.