Příběh potkání

Malé překvapení

Chlapec tomu všemu stále nemohl uvěřit. Nemohl uvěřit tomu jak se s dívkou seznámil, tomu že s ním dívka vůbec začala dne 1.12. chodit. Že se s dívkou nastěhovali do svého nového a společného domu. Tomu že si ho dívka vzala za svého muže.A hlavně že teď bude tátou! Nemohl na tím vším přestat přemýšlet. Dívka ho změnila. Ale k lepšímu! Ze sobce co myslí jen na sebe a svůj PC udělala milujícího člověka co má radost ze života. Ne radost když něco vyhraje v jedné z jeho stupidních her ale radost když se mu podaří vykouzlit úsměv. A to platilo hlavně pro dívčin překrásný a zářící úsměv na její něžné tvářičce. Je to totiž ten nejúžasnější pocit co kdy může jakýkoliv člověk s alespoň částečným rozumem zažít. Chalec se obával a trochu i litoval Nerdů (omlouvám se za to osvícení) že tento pocit nikdy nezažijí. Jelikož už byla noc tak si Chlapec udělal kafe do svého plecháčku a šel si stoupnout na balkón. Nebe bylo bez mraků a hvězdy zažili jako dívčiny oči a úsměv. Chlapec jen stál předloktím opřený o zábradlí a vedle sebe měl plecháček s jeho kávou. Zasněně se díval na nebe, hvězdy a měsíc. Cvrčci cvrkali a chalec se zasníval více a více. Jediné co dělal bylo že zíral do nebe, sem tam mrkl a přemýšlel. Asi po dvou hodinách se dívka vzbudila. Bohužel chlapec v jeho snění neslyšel že dívka vstává z postele. Dívka k němu potichu přišla a objala chlapce zezadu. Probrala ho s tím ze zasnění. Chalec se vyděsil ale nedával to na sobě znát. Pomalu se otočil a trošku se nahnul k dívce a políbil ji snad jako nikdy předtím. Byl to polibek který trval déle jak 2 minuty. Potom si ji k sobě silně ale zároveň něžně přitiskl k sobě. A držel si ji tak moc  že dívka nebyla skoro schopná jakéhokoliv pohybu. Chlapec byl na vrcholu blaha. "Děkuji miláčku! Děkuji za to že jsi! Nikdy tě někomu nedám ani nepůjčim."  řekl Chlapec a opět dlouze a silně políbil dívku. Ta se nezmohla ani na jedno slovo. Pak už jen dívku vzal za její něžnou ručku a odvedl ji zpátky do postele. Usnuli v společném obětí a úsměvem na tváři. Ráno ho probudila dívka když ho pohladila po jeho tváři a řekla "Dobré ranko blázínku. Máš tu snídani." Chlapec sice byl ještě rozespalý ale všiml si dívky ještě než odešla od postele. Dívka se otočila a chystala se odejít ale najednou ji chalec chytil za ruku. Dívka se trochu lekla a otočila se na chlapec. Najednou ji chlapec zatáhl za ručku a dívku svalil do postele. Dívka rázem ležela na Chlapcovi v posteli. "Nikam. Moji miláčci. Nikam vás nepustím." řekl Chlapec dívce s úsměvem na tváři. "Jasně. Jen pod podmínkou že takhle zůstaneme." řekla dívka, usmála se a políbila chlapce. "Beru jen když moji miláčci budou spokojeni. Navíc to bude překrásné." a polibek opětoval. Když už vstali tak se společně podívali na pár filmů a po obědě se rozhodli říct tu radostnou novinu jejich rodinám. Obě dvě rodiny to přijaly s převelikou radostí. Obě dvě rodiny také novopečeným rodičům popřály vše nejlepší do života jak jejich tak i dětí. U Chlapcovy rodiny dokonce rovnou dostaly kočárek a hračky ještě po jeho tetě. A u dívčiné rodiny dostaly také nějaké hračce po ní samotné. Při cestě zpět domů si Chalec sem tam dělal srandu z dívky když viděl pár jejich hraček. Ale vše pak usmířil tím že jako malá byla to nejroztomilejší miminko které kdy existovalo. Až do noci měli čas jen pro sebe. Chlapec si dívku a maličkého prcka hýčkal a rozmazloval.