1/

4.3K 124 3
                                    

,,Díky bohu poslední hodina.'' řekl jsem směrem k Ronovi a ten se na mě jen podíval bolestným pohledem. ,,Ale lektvary!'' řekl a sklopil hlavu.
Zasedli jsme do lavice a čekali jsme kdy hodina skončí.
Konec hodiny. Chtěl jsem odejít ale zastavil mě tichý,chraplavý hlas:,,Pottere! Vy zůstaňte tady! Vyčistíte mi zkumavky.'' řekl profesor Snape a usedl zpět za katedru a začal nám sepisovat testy na příští hodinu.
Náhle mi na boky dopadli dvě silné ruce a jemně mně posunuli na stranu.
Skousl jsem svůj spodní ret a dál jsem vyplachoval zkumavky.
Zbytek dne jsem ležel na posteli,četl jsem si a hladil jsem Hedviku,tedy až do chvíle než za mnou přišla Hermiona s tím,že na mě čeká profesor Snape před naší kolejí.
,,Dovol mi pozvat tě na čaj Harry.'' řekl profesor a já jen lehce přikývl vykračujíc vždy krok za ním.
Seděli jsme v jeho setmělém kabinetu osvíceném jenom velkými svíčkami které byli všude náhodně rozsvícené.
Profesor Snape položil přede mě šálek bylinkového čaje,poděkoval jsem mu a on zapnul malý starý gramofon s Bachovou symfonií.
,,Víš Harry, já jsem měl vždycky slabost pro tvoji matku a když jsem ji viděl jak je šťastná s tvým otcem, rvalo mi srdce vidět ji s ním. Ale teď jsi tu ty a já cítím to samé co jsem tehdy cítil ke tvojí matce.'' řekl a jemně se dotkl mojí ruky položené na stole.
Rychle jsem zamrkal ale neucuknul jsem ani o centimetr.
Podíval jsem se mu přímo do jeho temných,černých očí pociťujíc motýlky kteří mi poletovali břichem.
Nahnul se na těsnou blízkost k mému obličeji,pootevřel má ústa a spojil je do sladkého polibku.
,,Nesmíme! Vy víte,že nesmíme.'' zašeptal jsem,lehce vyděšeně ale on to nevnímal a jeho polibky začali nabírat na intenzitě a dravosti.
Jednou rukou sjel pod stůl,položil mi ji na koleno a postupoval s ní výš a výš až s ní zastavil na mém rozkroku a začal ho jemně třít což mě donutilo zakňourat proti jeho rtům.
Jedním pohybem ruky shodil všechno ze stolu na zem a mě zatáhl za límeček k sobě nepřestávajíc v drsném okusování mého krku.
Po chvíli jsem ležel nahý na stole a Severus se ke mě rychle přibližoval.
Dýchal mi za krk zatímco do mě silně přirážel a já se snažil příliš nehlučet aby nás nikdo neslyšel.
Když jsem se oblékal schytal jsem ránu přes zadek a kousanec pod ucho.
Pomohl jsem mu uklidit všechny střepy které se váleli kolem stolku na zemi.
,,Řízl jsem se.'' kníkl jsem na něj a on mi tu ránu očistil,zavázal a věnoval mi na ní dětský polibek.
Odešel jsem zpátky na svoji kolej,unavený a zamyšlený.

Sweet boy |Snarry Hp Mpreg|Kde žijí příběhy. Začni objevovat