Sweet boy |Snarry Hp Mpreg|

9/

,,Ellison já se bojím!''zakníkal jsem,Severus mi podepřel hrudník svými koleny abych neležel jako prkno.
Nebe potemnělo čímž se můj strach prohloubil a všechno bylo ještě horší když jsem viděl mozkomora který se k nám nebezpečně rychle blížil.
Severus vyvolal kouzlem mého patrona který začal vést lítý boj s mozkomorem který se ovšem ihned rozplynul v dým,náš patron na nás kývl a zmizel.
,,Harry dýchej! Severusi hlídej ho,já si musím připravit všechny nutné věci.'' řekla Ellison a v mžiku měla před sebou měla svoji brašnu s potřebnými věcmi.
,,Neboj se baby. Jsem tu s tebou.'' uklidňoval mě Severus a hladíc mě ve vlasech.
,,Ještě máme čas takže ho přesuneme dovnitř,tam to bude pohodlnější.'' navrhla Ellison a zabaleného v dece mě přemístili kouzlem do domu.
Severus mě položil do vany plné teplé vody.
,,Myslím,že můžeme začít.'' řekla po poslední kontrole Ellison,dala mi injekci epiduralu což mi hned uvolnilo všechny svaly.
Po prvních sedmi hodinách jsem poprvé uviděl svojí malou Magie a po dalších sedmi hodinách jsem viděl malého Eliota,byli tak sladcí.
Zbytek dne jsem prospal a probudil jsem se až druhý den.
Severus mi přinesl snídani do postele,políbil mě na čelo a začal mě krmit ovocem a ovesnou kaší.
Ellison mi přinesla děti,jedno podala Severusovi a druhé podala mě,pohladil jsem malého chlapečka palcem po hlavě a upravil jsem deku ve které byl zavinutý.
Když jsem se po týdnu zregenneroval odjeli jsme spolu všichni čtyři domů.
Ukázal jsem miminka Albertovi který si je ihned očuchal.

Fast time run...

Po dlouhé době jsme zase jeli k Severusově matce,děti byli samozřejmě strašně nadšené už jen kvůli tomu,že se Magie těšila na to jak ji Ellison bude učit jezdit na koni a Eliot bude moct hrát famfrpál pro s ostatními kluky. ,,Děti pojďte ať stihneme vlak k babičce!'' houkl jsem na děti do jejich pokoje a oni mi začali podávat svoje kufříky.
Položil jsem zavazadla do krbu,vyřkl jsem adresu Severusovi matky,hodil jsem prach do krbu a poslal jsem kufry tam kam jsem potřeboval.
Bylo roztomilé vidět Severuse jak se snaží skrýt před slunečním žárem při naší cestě na vlakové nádraží.Seděli jsme ve vlaku,já a Severus jsme si sedli k sobě a neustále jsme se drželi za ruce. Bez obalu přiznávám,že i když jsme manželé už dobrých sedm let,tak vždy když se podívám do jeho černých očí tak se pokaždé šíleně zamiluju jako při naší první společné chvíli,dodnes se mi vrací chuť čaje který jsem pil u něj v kabinetu.
Děti usnuli a já jsem nám šel koupit něco na zub.
Přinesl jsem čtyři bagety se šunkou a dva džusíky pro děti,opatrně jsem je probudil a položil jsem vedle nich pitíčka,bagetu a ubrousky.
Sedl jsem si zpět na své místo,položil jsem hlavu Severusovi na rameno a ukusoval jsem ze své bagety.