Sweet boy |Snarry Hp Mpreg|

17/

Magnus se naklonil k Severusovi a začal ho kontrolovat.
Klečel jsem u jeho hlavy, držel jsem ho za ruku, hladil jsem ho ve vlasech a odmítl jsem se od něj hnout protože jsem stále doufal, že se probudí. Marně.
,,Harry! Je mi to líto, už se nevrátí!'' klekl si ke mě Magnus a zabalil mě do náruče.
Plakal jsem a plakal dokud jsem neusnul.
Ráno jsem se probudil zrovna ve chvíli kdy Ellison a Magnus chtěli odnést Severuse do vozu pohřební služby kde měli vystrojit pohřeb.
,,Ne! Já vám to nedovolím! Je to můj manžel a já nevěřím tomu, že je mrtvý! Notak lásko moje, probuď se! Prosím! Prosím!'' zalapal jsem po dechu, na kolenou a s očima zarudlíma od slz. Marně jsem prosil, moje životní láska měla tak studené ruce a bledou kůži která jasně říkala, že už se nevrátí.
,,Pojedu s nimi. Já chci mít jistotu, že o něj bude dobře postaráno.''
Běžel jsem ze schodů rychlostí blesku ale na poschodí mi uklouzla noha a já jsem se skutálel na zem před vchodové dveře. Omdlel jsem.
Všechno kolem mě zčernalo.
,,Harry, prober se! Prosím!'' slyšel jsem Severusův hlas, což bylo to poslední co jsem slyšel.
Vzdudil jsem se s polibkem na čele a s hřejivým úsměvem mojí lásky.
Vytřeštil jsem oči a rychle jsem se vrhnul Severusovi kolem krku.
,,Ty žiješ! To není možné! Co se vlastně stalo? Proč jsem v posteli?'' vyhrkl jsem ze sebe jedním dechem, Severus mě umlčel polibkem na rty a začal povídat.
,,Upadl jsi na schodech když jsi šel dětem pro dárky. Omdlel jsi, ale teď už je všechno v pořádku. Jsem tu s tebou. Neboj se!'' uklidnil mě Severus.
Severus si lehl vedle mě, objal mě kolem ramen a já zas jeho kolem pasu.
,,Oba budete v pořádku! Neboj se!'' řekl Severus, přiložil mi dlaň na bříško a políbil mě na spánek. 

Dnes mají příběhy Harryho Pottera 16.narozeniny.
Menší dárek pro vás! :D