Sweet boy |Snarry Hp Mpreg|

14/

Snažil jsem se tiše vklouznout do pokoje s taškou plnou Severusova oblíbeného jídla, škvírou ve dveřích jsem viděl jak sedí na posteli a něco diktuje svému brku které to okamžitě zapisuje do jeho deníku.
Zaťukal jsem na dveře, Severus se asi nejspíš lekl protože jeho hlas byl lehce vyděšený ale i tak jsem v něm zaslechl ten smutek, strach a melancholii.
,,Dále!'' zašeptal Severus a díval se z okna jako kdyby si mě nevšímal.
,,Ahoj lásko! Tady jsem ti přinesl tvoje oblíbené jídlo!'' řekl jsem povzbudivím hlasem s náznakem úsměvu který byl tak falešný, že by ho prokouklo i malé dítě.
,,Děkuju ti miláčku, ale to jsi nemusel. Já teď stejně nemám hlad.'' řekl to tak zničeně až se mi chtělo plakat.
,,Dneska tady byl náš rodinný lékař. Zkontroloval mě protože se zná s Lenkou a řekl, že se ten parazit rozmnožil na druhou plíci a že s tou rychlostí se kterou se pohybuje budu za půl roku na kyslíkové bombě, do roka budu na přístrojích a za dalšího čtvrt roku už...'' nechal svoji řeč vyznít do ztracena vypadajíc jak hromádka neštěstí.
Odložil jsem jídlo na noční stolek a silně jsem ho objal, po tvářích mi stekly slzy rovnou na jeho pyžamo.
,,Zlatíčko neplakej! Jednou se spolu opět shledáme. A než k tomu dojde, tak vás budu navštěvovat ve vašich snech. Do té doby musíš být silný. Rozumíš mi? Ale než mi ten malý prevít začne ničit život, tak chci žít naplno. Chci žít jako bych se už druhý den ráno neměl probudit a chci aby jsi tak žil se mnou. Souhlas?'' řekl odhodlaně a setřel mi slzy z koutků očí.
,,Souhlas.'' přikývl jsem a znovu jsem ho objal, tentokrát bez té melancholie.
,,Tady jsem ti koupil ještě láhev whiskey. Tedy pokud máš chuť?! Ale nejdřív se musíš trochu najíst aby jsi nepil na prázdný žaludek.'' řekl jsem starostlivě, podal jsem mu polystyrenovou krabičku s hovězím vývarem a lžíci.
,,Chceš si rozbalit svůj dárek?'' zašeptal jsem Severusovi do ucha, stoupl jsem si před postel a začal jsem se svlékat.
,,Miláčku. Já... Páni to jsem opravdu nečekal. Jsi tak nádherný.'' vykoktal ze sebe Severus.
,,Líbí se ti? Když jsem si tenhle komplet vybíral tak jsem myslel jen na tebe a modlil jsem se ať ti zvedne náladu. Což se asi povedlo jak tak na tebe koukám.'' usmál jsem se nad Severusovím pohledem.
Slyšel jsem ťukání na dveře takže jsem se rychle oblékl abych mohl jít odemknout.
,,Všechno nejlepší k narozeninám tati!'' zapištěly děti, vrhly se na Severuse a začaly ho objímat.
Děti si sedly na mojí stranu postele a sledovaly jak Severus rozbaluje dárky.
,,Zlatíčka moje to je nádhera! Mockrát vám děkuju.'' rozplynul se nad dárky které mu děti vybraly.
,,Slyšel jsem, že je dnes ve městě pouť. Takže se teď všichni najíme a mohli bychom vyrazit. Co vy na to?'' zeptal jsem se dětí a Severuse.
,,Ano!'' vykřikli všichni tři naráz.
Ten večer jsme si všichni moc užili.
,,Promiňte?! Nejste vy náhodou Severus Snape? Ten velký profesor a spisovatel?'' zeptal se usměvavý  človíček v šedém obleku s modrou kravatou.
,,Ano! Kdo se ptá?'' zeptal se Severus nazpět.
,,Jsem Jimmy Fallon z talk show na kanálu 24, četl jsem vaše knihy a rád bych s vámi chtěl udělat interview. Tedy pokud máte zájem?'' zeptal se Jimmy a povytáhnul jedno obočí nahoru.
Severus na to kývl a ta show se velmi podařila.

V médiích nahoře máte kus z té show, tak se nezapomeňte podívat. ;)