Friends? (TaeKook)

2. část

Ráno mě probudil křik. Prudce jsem se posadil a celkem vyděšen jsem poslouchal co se bude ozývat dál.
Po chvíli ticha jsem uslyšel znovu křik, tentokrát na chodbě a rozeznal jsem hlas Hobiho. Nerozuměl jsem všemu co vykřikoval, ale rozpoznal jsem něco jako 'pavouk', 'pomoc' a 'Taehyungu ty ho ještě hodíš na mě, ani se neopovažuj'.

Po tomto zjištění jsem se znovu zachumlal do vyhřáté peřinky a chtěl ještě chvilku alespoň odpočívat. To mi ale nevyšlo, protože někdo přímo vlítnul do mého pokoje.

"Kookie vstávat! Už je šest," začal mě tahat z postele Jimin, doslova tahat.
Už jsem viděl můj obličej rozplácnutý na podlaze, naštěstí mě tahal jen za jednu ruku takže jsem se stihl zachránit tou druhou.

Naštvaně jsem Jimina propaloval pohledem, on se jen nevinně usmál, "ták na snídani," a utekl z mého pokoje.
Chvíli jsem jen tak ležel na podlaze a přemýšlel jestli si nestáhnu peřinu a neustelu si na zemi, protože se mi nechtělo ani vylézat zpátky na postel.
Nakonec jsem si přeci jen řekl že bych mohl vstát, nechci všechno dělat až na poslední chvíli.

Zvedl jsem se ze země a rozhodl si dát osvěžující sprchu, abych se víc probral. Vzal jsem si oblečení na převlečení a vydal se do koupelny, kterou jsem měl blíž svému pokoji.

Na chodbě jsem potkal Hobiho, "dobré ráno hyung," usmál jsem se na něj.
"Dobré Kookie" usmál se taky.
"Tak co pavouk?" zasmál jsem se.
"Do toho pokoje už nevlezu!" oklepal se, "na pomoc mi přišel Tae, tak si asi dokážeš představit jak to tam vypadalo."
Přikývl jsem a jen se usmíval nad představou toho jak Tae chytá pavouka a pak s ním ještě běhá po celém pokoji aby naštval Hobi-hyunga.

Poté jsem pokračoval v mé cestě do koupelny. Naštěstí byla volná, a tak jsem tam v klidu zaplul a pro jistotu si zamkl, aby mě nikdo nemohl vyrušovat.

Po sprše jsem se vydal do jídelny a tam už na mě čekala výborná snídaně, přesněji palačinky.
Posadil jsem se ke svému talíři, rozhlédl jsem se po stole, nikdo jiný už tam talíř neměl, takže všichni už byli nejspíš po snídani.
Pustil jsem se do jídla a podíval se na hodiny, měl jsem něco přes hodinku čas. Trochu jsem to do sebe naházel, protože jsem ještě neměl sbaleno a vždycky mi trvá věky než si vyberu to pravé oblečení.

Vrátil jsem se do svého pokoje a začal si připravovat věci.
Popravdě můžu se pochválit, měl jsem hotovo celkem brzy. Ještě jednou jsem tedy raději zkontroloval zda mám všechno.

Po zjištění toho jak jsem úžasný, že jsem to opravdu zvládl tak rychle, jsem se svalil na postel a zavítal na sociální sítě obhlédnout co se děje ve světě a v našem fandomu. Můžu říci, že mě vždycky pobaví různé věci, na které ARMYs 'přijdou', je to roztomilé. Ale ne jen pobaví, často překvapí nebo i vyděsí, ale to je na delší povídání.

Celkem mě zajímalo co dělají ostatní, ale nechtěl jsem je vyrušovat, pravděpodobně si balí věci...

Dveře mého pokoje se otevřeli a hlava Namjoona nakoukla dovnitř.
"Máme 10 minut, tak doufám, že máš už sbaleno," vychrlil na mě.
"Jo jo mám hyung," usmál jsem se a zvedl se z postele.
"To je super, aspoň někdo," zasmál se a odešel.
Celkem mě zajímalo kdo neměl, ale nijak jsem to neřešil.
Ještě než jsem opustil svůj pokoj, tak jsem se ještě prohlédl v zrcadle a pak se se svým kufrem odebral dolů.

Došel jsem k hlavním dveřím, kde už byli všichni... až na Taeho.
Hned mi došlo kdo neměl sbaleno a pro sebe jsem se zasmál.

Vedla se tam nějaká debata o tom kdo bude vedle koho sedět v letadle.
"Kookie vedle koho chceš sedět?" zeptal se mě Jin.
"Noo," na chvilku jsem se odmlčel.
Chtěl jsem říct vedle Taeho, ale právě jsem nevěděl jestli je to mezi námi opravdu v pohodě...
ale chci sedět vedle něho..

"Vedle Taeho, pokud bude chtít," usmál jsem se na Jina.
Málem jsem dostal infarkt když mi Tae najednou skočil kolem krku.
"Jasně že chci," zasmál se, hned potom si ale všiml mého leknutí, "se taky lekneš všeho," rýpnul si do mě.
"Pfff, tak když na mě zničeho nic skočíš," zamračil jsem se, nafoukl tváře a založil si ruce.
"Vypadáš roztomile když se zlobíš," zasmál se a zmáčkl mi tvářičky.
Cítil jsem jak se začínám červenat, proč?
Vyvlíkl jsem se a chtěl na něj zařvat ať toho nechá, zamezil tomu ale Jin, "kluci nechte toho, musíme už jít."
Ještě jsem se na Taeho zamračil, pak si vzal kufr a šel za ostatními naložit věci do auta.
××

Konečně sedíme v letadle.
Vedle mě byl Tae, před námi nějací lidé a za námi Jimin s Yoongim.

S Taem jsme si povídali, nafotili pár fotek a pak dělali různý blbosti.
Byl jsem hrozně šťastný, že to mezi námi bylo zase jako dřív.
..moc rád bych Taeho objal, no tady v letadle to moc nepůjde..

Nějakým zázrakem se mi podařilo usnout. Nevím kdy ani jak, ale když jsem se probral, tak Tae nikde nebyl, nejdřív jsem se vyděsil, že už vystoupili a nechali mě tu. Naštěstí lidé stále seděli přede mnou a z okýnka jsem stále viděl mraky.

Otočil jsem se za sebe a uviděl spícího Yoongiho a Jimina jak něco dělá na mobilu.
Odkašlal jsem si a promluvil na Jimina "Jiminie?"
"Ano, Kookie?" podíval se na mě a usmál se.
"Přišel jsem o něco když jsem byl mimo?" zasmál jsem se.
"Myslím, že o nic důležitého, jen tě Tae snad celou dobu vískal ve vlasech," mrkl a pak se začal trochu tlumeně smát, aby nevzbudil Yoongiho.

Cítil jsem krev hrnoucí se do mých tváří.
"Kookie?" zasmál se.
"Uhm, jop?" tázavě jsem se na něj podíval a doufal že to červenání není tak hrozné.
Asi nebylo, "ještě jsme dostali jídlo" pousmál se.
"Co-cože?! A kde mám já?!" řekl jsem podrážděným tónem.
"Kookie~ uklidni se, spal jsi tak jsme tě nechtěli budit," promluvil na mě Tae, zase ve mně hrklo, jak dokáže vždycky tak nepozorovaně přijít?

"To je jedno, tak mi to tu mohli nechat," smutně jsem se na Taeho podíval a zase si normálně sedl na mé místo.
"Tady," podal mi nějakou tatranku.
"Schoval jsem ji pro tebe," usmál se.
Aaaw má tak hezký úsměv...

Vzal jsem si trošku rozpačitě tatranku a poděkoval.
Celou dobu potom, než jsme doletěli, jsme si povídali i s Jiminem a potom i Yoongim, protože se nám ho povedlo vzbudit, nebylo to to co jsme chtěli, ale tak stalo se a přežili jsme, takže dobrý.
××

Dojeli jsme do hotelu. Na recepci jsme si losovali s kým budeme na pokoji.
Jin byl s Joonem, Yoongi s Hobim, já s Jiminem a Tae byl sám.
Tak trochu jsem doufal že budu na pokoji s Taem, ale tak s Jiminem to taky nebude nejhorší. Aspoň že máme všichni pokoje na jednom patře.

S Jiminem jsme došli do našeho pokoje, já si hned vzal oblečení na spaní a zabral koupelnu.

Když jsem vylezl z koupelny, tak jsem si lehl na postel a chystal se spát, protože jsme přiletěli celkem pozdě a já chtěl mít dostatek sil na zítřejší den.

"Kookie, když si se koupal, tak tu byl Jin s tím že snídaně je od sedmi do desíti," informoval mě Jimin.
Jen jsem zabručel na souhlas a chtěl spát.
To se mi ale hned nepovedlo. Mou myslí zase bloudili myšlenky.

Zase se mi v hlavě promítl včerejší večer a potom dnešek v letadle..

I když jsem si myslel, že se mi to nepodaří, tak jsem usl ještě dřív než se vrátil Jimin.