Friends? (TaeKook)

8. část

"Tae?!" vyjekl jsem a skoro doslova spadl k němu na zem.

Ležel tam.. ležel na zemi vedle vany a.. pod jeho hlavou byla kalužka krve..
Tedy tak jsem si to zprvu myslel...
Snažil jsem se zahnat mé slzy a myslet. Přemýšlel jsem co se mohlo stát, jak mohl spadnout a tohle si udělat.
"Tae notak, tohle mi nedělej," zajíkl jsem se a začal s ním trochu lomcovat.

Slzy se mi draly do očí a já je rychle setřel, takhle mu nepomůžu...
"Tae, slyšíš mě?" snažil jsem se uklidnit a pozoroval jeho čistou tvář. Hluboce jsem se nadechl a vydechl a snažil se myslet racionálně. 

Dýchání, napadlo mě, jeho hruď se nadzvedala, takže jsem si byl jistý že dýchá.

Je v bezvědomí?

Chtěl jsem pro někoho zajít, ale nechtěl jsem ho opouštět.

SeokJin
Po chvíli co se Kookie odešel podívat za Taem jsem se po mé snídani také rozešel směrem k jeho pokoji.

Včera v noci byl za mnou a říkal mi, co se stalo – to že se vyznal Kookovi a jak reagoval. Také mi říkal, že teď neví co má dělat a napadají ho samé blbosti. Řekl jsem mu ať se uklidní a nechá Kooka přemýšlet, protože vím že mu určitě kladně odpoví.
Na to nejistě kývl a řekl mi že mu není dobře a půjde si už lehnout.

Byl jsem na našem patře, když jsem uslyšel vzlyky. Šlo to z Taeho pokoje. Rychle jsem se tam rozběhl.
Dveře byly otevřené, tak jsem vpadl dovnitř v pokoji jsem se rozhlížel ale nikdo nikde. Koupelna napadlo mě a rychlím krokem jsem tam zamířil.

Když jsem to tam uviděl, tak jsem byl v lehkém šoku, ale věděl jsem že musím zůstat v klidu.

"Kookie?" začal jsem opatrně, aby se nelekl, myslím že můj příchod nezaznamenal.
"Uhm?" otočil se na mě s červenýma očima, ale už nebrečel.
"Kookie, jdi do svého pokoje a uklidni se, já tady Taemu pomůžu," snažil jsem se nepanikařit.
Jen pokýval hlavou a vydal se k odchodu.
"A neudělej nějakou blbost!" řekl jsem. Zase jen kývl a odešel.

Klekl jsem si na zem k Taemu, dýchal ale ta krev vypadala hodně špatně..
"Tae, že je to jen blbej vtip.." neudržel jsem slzu.
"Tae, prosím, řekni že je to vtip,"