Friends? (TaeKook)

10. část

Taehyung

Slyšel jsem kroky, trochu mě vyděsilo, že jsem neslyšel otevření dveří mého pokoje, ale asi se snažil být potichu.
Nevěděl jsem kdo to byl, protože jsem předstíral spánek.
Ano.. zase něco předstírám, ale tohle už nedopadne špatně. Doufám..

Oddychl si. Oh, řekl bych že je to Kookie.

"Ani jsem se nezeptal Jina co se stalo, jak jsem tě chtěl vidět.." zašeptal.
"Bál jsem se, tak jsem se o tebe bál Tae.." řekl polohlasně a já cítil, jak se vedle mě prohla postel.
Aaah Kookie.. To jsem nechtěl..
Vydechl a prohrábl mi vlasy. "Jsi nádherný, když spíš.."
Aaaw
"No, ty jsi nádherný pořád," zahihňal se.

To bylo co? Pousmál jsem se v myšlenkách.. snad jen tam. Ale už nic takového neříkej, ještě bych se náhodou začal červenat..

Bylo hodně těžké dělat že spím, ale né těžší než to v koupelně.

"Tae, asi mě neslyšíš ale,.."

Slyším každičké tvé slovo Kookie, od doby, co jsi přišel..

"..chtěl bych ti říct, že tě miluju. Chtěl jsem ti to říct v klidu už ráno, hned po snídani, ale stalo se tohle. Ani nevím co se vlastně stalo," slyšel jsem jistou bezmoc v jeho hlase.

Já jsem nehorázný pako! proklínal jsem sám sebe. Vůbec jsem to nemusel dělat.
Teď už jsem dál nic předstírat nemohl..

Otevřel jsem pomalu oči a díval se kde je Kookie.
Seděl vedle mě, zrovna se na mě nedíval, smutně se koukal na zem.
Potichu jsem se odsunul trošku vedle.
'Podrazil' jsem Kookiemu ruku, tím pádem spadl na postel.

Jungkook

Najednou mi Tae podrazil ruku.
Hrozně jsem se lekl.
Ani jsem nezaregistroval jak, ležel jsem na posteli a viděl jsem Taeho, jak sedí vedle mě.
"Ta- " byl jsem přerušen Taeho rty.
Všechno bylo tak rychle, že jsem se nestihl vzpamatovat.

Po chvilce, kdy jsem nijak nereagoval, protože jsem byl pořád ještě mimo z toho co se tu děje, se Tae trochu odsunul, "promiň Kookie.." skousl si ret a smutně sklopil pohled.

Aaah, kašlu na to, řešit to budu potom..

"Nemusíš se omlouvat.." řekl jsem potichu, ale tak aby mě slyšel.
"Huh?" překvapeně zvedl pohled.
Trochu jsem se uchechtl.

Strčil jsem do Taeho, aby spadl na postel.
Obkročmo jsem si na něj sedl a rukama se zapřel vedle jeho hlavy.
Hleděli jsme si do očí. Na chvíli jsem se úplně ztratil v jeho nádherných temných očích.
Teď nebo nikdy..
Pomalu jsem se přibližoval, netrvalo to moc dlouho a naše rty se setkaly.
Cítil jsem jak byl překvapený.
Pousmál jsem se, když začal spolupracovat.

Jeho rty byly tak sladké, tohle jsem chtěl udělat už dlouho, i když jsem si to nechtěl připustit.

Naše polibky se staly o něco vášnivějšími. Po chvilce mi přejel jazykem po spodním rtu, chtěl náš polibek prohloubit.
Odtáhl jsem se od něj a založil si ruce na hrudi. Pořád jsem na něm seděl.

"Teď mi to pěkně vysvětli," řekl jsem přísně a zamračil jsem se.
Trochu se pousmál a posadil se, super.. takhle to nepude..
Slezl jsem z něj a se založenýma rukama se opřel o zeď.

Smutně se podíval na zem a povzdechl si, "nic se mi nestalo, jen jsem to předstíral. Promiň mi to, prosím.." zadíval se mi do očí.
"Až mi řekneš proč si to udělal tak se uvidí," měl jsem neutrální výraz.

Nebyl jsem nějak naštvaný, ale stejně mě to bolelo... ale můžu dělat že jsem naštvaný, třeba se potom bude více snažit. Bylo to od něj sice úplně nezodpovědný, ale.. nemůžu se na něj zlobit..

"No, zjistil jsem, že to bylo na nic..
Uh.. jo, měl bych ti říct ten důvod, no.." nervózně se zasmál, "chtěl jsem, aby jsi řekl že mě miluješ."

Zdá se mi to, nebo se trošku začervenal?
Co mu mám ale teď odpovědět? Nejradši bych ho skopal do kuličky... vím že Tae je celkem netrpělivý- ale tohle bylo fakt moc...

No, nechám ho aby se trošku posnažil, jestli tedy nepovolím já..

Jen jsem na něj pořád koukal s neutrálním výrazem.
"Kookie, noták," vstal z postele a přešel blíž ke mně. "Nezlob se, hrozně mě mrzí, že si kvůli mně brečel a byl smutný," podíval se na mě psíma očima, "jsem hrozný pako to víš, tak se nezlob," pousmál se a za pas si mě přitáhl k sobě.

"Jo, to jsi," zasmál jsem se.
Byli jsme hrozně blízko..
Měl jsem ruce na jeho hrudi a snažil jsem se od něj odstrčit, ale držel mě pevně.
"A ještě k tomu blázen," usmál se.
"To je taky pravda," zasmál jsem se a přestal se vzpírat.
"Ale ne, já to nemyslel takhle," zasmál se, "jsem blázen, ale do tebe Kookie," usmál se a mrknul.
Cítil jsem jak se začínám červenat, tak jsem pohled zamířil na podlahu.

"Ooo, že by se mi můj Kookie začervenal?" pronesl a trošku se zasmál.
"Nene," potichu jsem řekl a skousl si ret.
"Né?" zasmál se a jednou rukou mi za bradu zvedl hlavu tak, aby mi viděl do obličeje.

Znovu nastalo ticho, příjemné ticho. Vzájemně jsme si hleděli do tváří a na mých rtech se objevil úsměv.
Taeho pohled sklouzl na mé rty, které hodnou chvíli pozoroval.
Došlo mi co na co myslel a po chvíli to i provedl.

Přitiskl jeho rty na ty mé a já skoro hned začal spolupracovat.

Nebyl jsem naštvaný a už ani smutný, byl jsem šťastný, že je tu se mnou.

Obmotal jsem ruce kolem jeho krku a on mě přitiskl blíž k němu.

Naše polibky se stávaly čím dál tím dravějšími.
Bylo to, to nejlepší co jsem do té doby zažil. Mým tělem proudily vlny energie a vzrušení.
Chtěl jsem, aby tahle chvíle nikdy neskončila. Což se nestalo, protože jsme se museli oddálit pro nadechnutí.

"Takže mi to promineš?" zasmál se Tae.
"Už dávno jsem ti to prominul," usmál jsem se a pevně ho objal, "ale už nikdy to nedělej."
"Slibuju už nikdy, přiznávám že to bylo moc," usmál se, "miluju tě Kookie."
"Já tebe taky Tae," mrkl jsem na něj a zasmál se.
Taky se zasmál a políbil mě.

"Tak a.." Tae byl přerušen otevřením dveří...

~•~

Moc děkuji Veraurdov že mě tak podporuje :3 :D

A yoppiee za snahu mě k tomu dokopat :3

~•~