Když jsme prijely domů od nenormálního doktora mamka začala tolik nadávat! Řekla to i taťkovi a ten už začal něco dělat. Zavolal svému kamarádovi, kterému opravuje auto. Ten pan měl syna doktora, ale nevím čemu se věnuje, ale bude to něco přes kosti. I když se ne specializuje na tyto případy, tak i tak jsme šli s taťkou a mamkou k němu. Vlastně u nás ve městě dělal jenom nějak v sobotu nebo tak nějak. Jinak dělá v Praze, ale v jaké nemocnici? To je mi dosud záhada! On udělal všechno co udělal nenormální doktor! Ale, choval se u toho úplně jinak! Byl milý, hodný a hlavně byl AKTIVNÍ.
Poslal mě na rentgen, byla tam nějaká fakt dost nepříjemná sestřička, ale za to já fakt nemohla, ze se asi blbě vyspala...
Přišli jsme zpátky do ordinace a tam opět pan doktor přidal nějak ty stupně. Ted si nepamatuju jak to bylo, ale snad nějak 39°.
Byl tak strašně hodný a díky, díky, a jen díky němu teď budu v profesionálních rukou.
ČTEŠ
Překážka
No FicciónTento příběh je opravdu pravdivý. Je o mém životě a o všem co v něm musím zažívat!
