Překážka

U něho končím!

Ráno jsem se probudila a šla vyčistit zuby!
Už jsem byla celkem dost vynervovaná z toho, že jdu zase k tomu doktorovi. Bolelo mě břicho a hlava. Ve škole jsem skoro vůbec nemluvila a byla zaprdlá.
Když jsem přišla domů, mamka se rychle oblékla a já dala jen tašku domů a zůstala oblečená v tom co mám!
Čekárna byla zase plna miminek, ale už jsem si zvykla.

Šli jsme do ordinace a po boku seděl nenormální doktor a pařící sestříčka.
Opět me zkontroloval a tak...
Opět si sedl k počítači a zapisoval, zapisoval a zapisoval... nadechl se a vydechl. Dal svou (možná i inteligentní) hlavu do ruk a opět se nadechl.

Po dvou dlouhých minutách...
Konečně zvedl svoji zadnici ze židle a protřel si oči. Pomalu, ale jistě jsme tam s mamkou už usínaly.
Neustále mám ta jeho slova v hlavě!
Začal mi říkat toto:
,,No, Kačko... Je to o trochu horší, musíš nosit ten korzet!
Jestli s tím nebudeš nic dělat, tak až budeš v dospělosti těhotná, tak ta páteř se ti zboří jako kostičky z Lega a ty skončíš na vozíčku. A nebo tě dospělosti zalijeme do betonu." Tohle mi fakt řekl!(a to mi ještě minulou kontrolu řekl, že až mě ty záda budou bolet ať za ním nechodím!)
Já ztuhla a v očích se mi opět objevily slzy... Absolutně jsem nechápala proč!? Proč to říkal dvanáctileté holce?! Proč mi říkal lži?
Já mu to snědla a věřila jsem mu!

Odcházely jsme z ordinace a já ani neřekla na shledanou!
Oči jsem měla zalité slzami a maminka také. Šli jsme v krásném počasí s pláčem domů... Zkazil mi celý den, vlastně celý týden. Ještě teď u toho vzlykám, jak mi lhal!