Old friends. New love?

Kapitola 10

RAINY

Znáte to? Ten pocit, když se vám v životě něco přihodí a vy si potřebujete jen lehnout, zachumlat se pod peřinu, jíst a poslouchat smutný písničky? No, tak to mám právě teď. Jako fajn, ať si chodí s kým chce, ale proč zrovna s ní? Je mi jasný, že po tom, co se stalo v kavárně z nás jen tak nebude pár. Ale jemu je úplně fuk, že bych pro něj chtěla být jiná. Láska asi opravdu dělá divy. Dokáže zničit nejkrásnější přátelství, rozhádat celou rodinu a dokáže měnit lidi. Moc ani nechápu proč přemýšlím nad láskou jako takovou. Stejně nedokážu nic změnit. Buď ze mě vyprchá a nebo mě bude pronásledovat navždy.

Když ráno potkávám Lolu, dělám jakoby nic. Usmívám se od ucha k uchu, když mi řekne, o jak moc jsem takhle krásnější. Jak tak poslední dobou přemýšlím, ani si nejsem jistá jestli to myslí vážně. Když se potkáme s Miou před školou, hromadně se obejmeme. U skříněk nám Mia nadšeně sdělí, že má kluka.

''No tak to ti moc přeju!''vyhrkne radostně Lola.

''Já taky, hlavně ať si šťastná!''řeknu a snažím se, aby to působilo co nejvíc upřímně.

''A kdo to vůbec je?''zeptá se Lola.

''Ale...Toho určitě neznáte, bydlí v na druhý straně města.

Musela jsem se pousmát. Mie to lhaní jde skoro samo. Od teď už jí nevěřím ani slovo. A na Lolu taky kašlu. Jenže to v týhle škole není tak jednoduchý.

Doma konečně můžu 'odhodit' tu usměvavou masku, kterou jsem celý den nosila. Z mrazáku vytáhnu zmrzlinu, co jsem objevila a spokojeně si s ní lehám do postele. Nemůžu se na tu krávu Miu ani pomyslet. Celý ty roky co je tady mi vlastně jenom lhala a využívala mě. Zejtra se hodím marod, táta mi stejně psal že přijede až zítra večer. Myslím, že je v tom nějaká ženská. Potřebuju ze sebe dostat ten smutek co mě naplnil úplně všude. Jdu ven, nejlíp do klubu. Sice na tohle moc nejsem a vždycky jsem lidi co chodí do klubů odsuzovala a nazývala je fetkama, ale dneska na tohle kašlu. Odbourávám, nebo se aspoň pokouším odbourat všechny předsudky, co jsem kdy měla a mám. Jdu do Annanu. Jediného nočního klubu co znám. Stihla jsem se převlíct do upnutých černých džínů a džínové bundy.

Slyším basy a začínám se uvolňovat. Na baru si dávám colu a dám se to tance. I když v mém podání se tomu tak říkat nedá...Nesnáším tancovat.

''Ahoj krásko, můžu tě na něco pozvat?''ozve se za mnou.

Nejprve se zhrozím a mám strach, ale když zjistím, že ten kluk vypadá celkem normálně a asi nemá v plánu mě zabít, rozpárat nožem a moje ostatky hodit do popelnice souhlasím. Z jednoho drinku se staly čtyři, k tomu jsme stihli pár panáků a mně už je všechno jedno. A dokonce i souhlasím s tím, abychom spolu šli na záchody. A vlastně si to s ním celkem užívám. Vůbec mi nevadí to, že je cítit po cigaretách když mě líbá. A ani to, že mě svlíká. Je fajn. 

Ahoj...no prostě, teď jsem tady a přidávám novou kapitolu asi po milionu letech. Díky za všechno.

xx E.