Old friends. New love?

Kapitola 5

Poslední dny jsem jakoby mimo. Všichni okolo mě to tvrdí a já jediná, vím proč. Lola ví, že jsme se potkali. Jako jediná.O tom, co jsme si řekli neví. Ve škole vlastně jen sedím, s podepřenou hlavou. Nevnímám. Doma před spaním se hodiny převaluju v posteli a přemýšlím. Přemýšlím. A přemýšlím. Nad čím? Asi není třeba říkat. V hlavě si neustále přemítám jeho slova. 'Teda Rai, změnila si se. Po všech stránkách.' Z jedné části to možná myslel i jako lichotku. Ale z té druhé? A zrovna to se mi teď honí hlavou. V půl jedný ráno. Mám halucinace, nebo mi pípnul telefon?Pípnul. Přišla mi zpráva. A taky žádost o přátelství. Od koho? Zkuste hádat.

''Rainy, Rainy, měla by jsi spát!!''musím se usmát.

''A ty bys neměl Tony? Jsi fotbalista, musíš mít energii!''doplním zprávu emotinkami a zmáčknu tlačítko pro odeslání.

''Haha. Nechceš se zítra sejít? V Dolce Sicily? :) Třeba v 15:00?''

Že se vůbec ptáš Kendry. Odpovím jen obyčejné ''ok'' s přáním hezké noci...nebo rána? Po dlouhé době jsem ráno vstávala s úsměvem.

S Lolou jsem se přivítala objetím, klasicky. Do ucha mi sdělila, že mi to dneska sluší, nejen kvůli outfitu, ale kvůli úsměvu, který na mě ráda vidí.

''Dneska máme sraz.''řeknu a musím se pousmát.

''Cože?! S To-,Tonym?''vykoktá nadšeně. Možná je z toho víc šťastná, než jsem já.

''Jo.''

''To je super Rai!! Já mám z tebe takovou radost.''řekne a myslí to upřímně.

Před školou odevzdáme Mie kafe a jdeme si to do toho ústavu odsedět.

Vlastně to uteklo rychle. Holky mě šly ke kavárně doprovodit.

''Ahoj Rainy. A ahoj..''

''Mia a Lola. Ahoj Tony.''odpovím s úsměvem

''Tak my půjdeme, rády jsme tě poznaly. Užijte si to.''dodala rychle Lola.

Tony se za nimi ještě chvilku díval. Pak se odvrátil a řekl:''Tak co Forestová, jdeme?

''Že se ptáš.''

Nejhezčí kavárna v Dublinu. Tony ví co dělá. Třeba tu sbalil i Delestrovou. Teď na to ale myslet nebudu, je tu se mnou a ne s ní. Se mnou.

''Co si dáš?''zeptá se.

Přesně na tohle jsem zvyklá. Pán je gentleman.

''Latte. Děkuju.''

Zanedlouho si sedá ke stolu i s objednávkou. Má esspreso. Dobrá volba, pomyslím si.

''Jak se máš Rai?''zeptá se jen tak, tak obyčejně, až mě to překvapí.

''Mám se skvěle.''po dlouhý době, domyslím si. ''Co ty, Tony?

''Super. Jsem rád že tě vidím.''řekne a usměje se tak, že by před ním i ledovec co potopil Titanic roztál.

''To je dobře."

Další konverzace probíhala asi tak, jako když přijedete k babičce a ona se vás ptá co ve škole, co kluci a podobně. Museli jsme si taky hodně povyprávět o našich rodičích a o tom jak se tady Tony vůbec vzal. Měli jsme si toho co říct, ale stejně nám asi za třičtvrtě hodiny došla řeč. Tak jsme tam jen tak seděli, naproti sobě a koukali se do očí. Nakonec jsem to krásný ticho přerušila já.

"Hele Tony?"

"Ano?"zeptal se. Panebože on je tak kurevsky sexy.

"Víš....jak si to myslel s tím že jsem se změnila...po všech stránkách."vyhrkla jsem.

Usmál se na mě a odešel. Díkybohu odběhl jen pro další kafe. Když se vrátil, podal mi ho a řekl: "Na tohle budeme potřebovat víc kafe a.....cupcakes!!"zakřičel přes celou kavárnu a já se nemohla přestat smát. Vysloužili jsme si nevěřícné pohledy od všech přítomných a to nás rozesmálo ještě víc. Bože,já ho žeru.

''Ty jseš blázen."řekla jsem mu se smíchem.

"Furt stejnej jako jsem byl! No a teď k tvojí otázce...Myslel jsem to i v dobrým"řekl, nadechnul se a pokračoval: "Mám rád upřímnost, takže narovinu. Jseš krásná Rai. Už jako malá holka jsi byla krásná a já byl do tebe zamilovanej."

Zaculila jsem se.

"Ale nelíbí se mi moc jak se chováš...Nevím, vidíme se po strašně dlouhý době, ale když jsem se o tobě dozvěděl a poptal se pár lidí, působila si na mě hrozně namyšleně. I to co se stalo mezi tebou a Bethany...nevím, chtěl bych zase vidět tu mojí malou Rainy, která po mně házela hlínu když jsme sázeli kytky před budovou dětskýho domova. Tam ti bylo jedno jestli jednou budeš chudá nebo bohatá. Bylo ti jedno že máš všude hlínu. Byla si svá.''

Upřímně mi jeho proslovem celkem vyrazil dech. Moje skvělá nálada se nacházela někde pod stolem. Neměla jsem moc co říct a tak ze mě jen vypadlo: "Lidi se mění Kendry." Zvedla jsem se, položila nějaký peníze na stůl a šla pryč. A já kráva jsem si myslela že mezi náma něco bude. Copak jsem namyšlená? Celou cestu domů jsem byla hrozně vytočená a vlastně i vykolejená z toho co mi řekl. Nechtěla jsem si připouštět že je to pravda. Není, určitě ne.

"Tak jak šlo rande Kendryová :D?"přišla mi textovka od Loly.

"Přijdu ti namyšlená?"odpověděla jsem.

"Jasně že ne!! Jak tě to napadlo?"obratem napsala.

"Jen tak." 

Jen tak čistě náhodou Lolo...

Takžeeee! :D Máme tady novou kapitolu. Moc se vám omlouvám za zpoždění, ale ta škola no...:D Doufám,že se vám kapitola líbí. Hned jdu psát nové díly, protože bych byla ráda, kdyby vycházely pravidelně. Ale radši nic neslibuju! :D :) Mám v plánu psaní z jiného pohledu, takže se můžete těšit. Už by to chtělo nějakou zápletku co? Ale to přijde...a bude to super, muheh :D. Tak se mějte krásně a děkuju za všechna přečtení a votes! ♥

xx E.