Old friends. New love?

Kapitola 4

''Rainyyyy.''uslyšela jsem hned při zavření venkovních dveří. Stály tam. Mia a Lola. Rozběhly se ke mně a pevně mě objaly. Jen jsme tam stály, já opět brečela a začala jim vyprávět o tom, co se přihodilo. Přišlo další hromadné objetí.

''Rainy?''zeptala se Minnie.

''Ano?"

''Koukala si na tweeety a sociální sítě Bethany Delestrové?''zeptala se pro změnu Lola.

''Nekoukala jsem na telefon vůbec, natož abych sledovala jak se na sociálních sítích projevuje Beth Delestrová.''řekla jsem a nechápala o co jim jde.

''Tak bys to měla napravit a kouknout se na její tweety. My s Minnie si myslíme, že tě to potěší.''nadšeně řekne Lola a kývne na mě.

Odemkla jsem tedy telefon a najela na twitter slečny Delestrové. Přidala osm nových tweetů:Bylo jasný že to skončí #sadlove, Naprosto to chápu #sadlove, Že já si s ním začínala #sadlove, I když vlastně, můžu si za to sama #sadlove, Neměla jsem mu o stěhování říkat, třeba by jsme mohli udržet náš vztah #sadlove, Brečím, ale přejde to #sadlove, V NY se budu mít líp, a kluků tam bude hodně. #hope a poslední:Osm tweetů, jako osm super měsíců s ním. Já si najdu někoho jinýho, mám na to. Přijdu si jako Rainy Forestová, taky tak egoistická a namyšlená. #hope #hateForestová.

Potěšilo mě,že se stěhuje daleko od nás, daleko od něj. Nechápu ale, jak si může taková kravka psát na twitter věci o mně, a ještě takové lži. I když vlastně? Já jsem egoistická a namyšlená. Co to melu, nejsem. Rychle jsem zahnala takové představy a pod její tweet napsala:''Zaspamovat twitter umí každej, brát si mě do huby přes sociální síť je srabárna a nad úrovní tweetů můžu napsat jen to, že ti tleskám. V New Yorku, přeji zdraví a štěstí a zajdi si na plastiku, aby si tě někdo mezi modelkami všimnul. xx Rai.'' Holky jsem rozesmála a měla skvělou náladu, že mám tak skvělé kamarádky, které mě umí podržet a rozesmát.

Na třídního se o hodinách nemůžu ani podívat, a když mě ze slušnosti vyvolá, odpovím, aniž bych vzhlédla od učebnice či sešitu. Přežívám to a zvykám si. Týdny mi vždycky utíkají, hlavně poslední dobou. Najednou přišlo pondělí. Konečně. Musím ostatním lidem přijít divná, ale určitě existuje ještě nějaký člověk, který má rád pondělky. Nebo ne? Samozřejmě jsem tajně doufala, že ho v parku potkám, bohužel tomu tak nebylo. Tak to zkusím příští týden, pomyslím si.

 A jak jsem si pomyslela, taky učinila. Ve své oblíbené teplákovce jsem vyběhla do parku, kde jsem uběhla svůj stanovený okruh. Sedla si na lavičku a napila se. Už jsem se zvedala k odchodu když jsem ho uslyšela.

''Ty jsi Rainy Forestová? Já tě znám.''otočila se a upřela zrak na ten zázrak, který mě právě oslovil.

''Jo, znáš. Vrazila jsem do tebe jednou ráno v kavárně.''řekla jsem.

''To taky. Ale já tě znám i jinak.''odporoval.

''Chodila jsem s Alexandrem Wilsonem,hraje fotbal.''

''Jo. To vím. Ale já tě znám ještě jinak.''

''No tak to se dám podat...''

''Ahoj Rainy Forestová. Jmenuju se Tony Kendry.''

Svitlo mi. Já vím koho mi připomínal. To je Tony. Můj nejlepší kamarád z dětství. Nikdy bych nečekala, že ho potkám v Dublinu a taky by mě nenapadlo, že se do něj zamiluju a měla jsem v plánu zabít jeho ex. Zázraky se dějí.

''Teď si mi celkem vyrazil dech.''

''To byl účel,''zazubil se ''Teda Rai, změnila si se. Po všech stránkách...Já musím jít, ale třeba se ještě potkáme, musíme si hodně říct. Měj se Rai."řekl a prostě odešel.

Jak změnila? No, mám nad čím přemýšlet. 

Tak je tady další kapitola! :D Upřímně, na tuhle část nejsem vůbec pyšná, tak to berte v potaz :D. Hrozně všem děkuju za přečtení!!! Doufám, že jste dneska tu školu zvládli :).

p.s. Další kapitola nejspíš vyjde v neděli :) ♥ 

xx E.