Nádherný den plný slunce a štěstí již nemohlo nic zhoršit. Těšila jsem se, až si znovu popovídám s tím záhadným chlapcem.
Už mě ani nepřekvapilo, když jsem viděla jeho vlasy v barvě podzimu, konečky dopadaly na rozečtenou knížku v ruce. Oranžový obal knihy a jemné vlasy podivného chlapce byly velice neobvyklé, ale do barevného parku se krásně hodily. Vydala jsem se pomalu k volnému místu vedle něj.
Chvíli jsem ho pozorovala. Jeho nečitelný výraz mě však nebavil, tak jsem položila na jeho rozečtenou knihu menší balíček.
A opravdu se mi to podařilo. V jeho obličeji se objevil překvapený a zvídavý pohled. Roztřeseně otevřel krabičku a celý park naplnil lahodnou vůní jahodového koláče. Zvednul koláč k ústům a malý kousek ukousnul. K překvapenému výrazu se přidal úsměv.
ČTEŠ
Rainbow boy
Short StoryByl tichý, nikoho si nevšímal. Nikdy nemluvil, nikdy se nesmál. Nikdy neplakal, nikdy se nezlobil. Byl dokonalý, neuvěřitelně krásný. Byl jako mistrovské dílo sochaře, kterému dodal barvy ten nejlepší malíř. Byl to malý duhový chlapec.
