Tohle už nebyla láska. Byla to přímo posedlost. Byla jsem posedlá touho poznat ho lépe. Znát všechny jeho záliby a všechna jeho tajemství. Chtěla jsem tu být již navždy pro něj.
Dnes stál v zadní části parku, fialovou knihu měl položenou v prachu na cestě. Stál u jabloně a usilovně se snažil dosáhnout na velký červený plod. Jeho malé a hubené tělo se ale nemohlo rovnat vysokému stromu.
Přišla jsem blíž, stoupla si na špičky a utrhla lahodné ovoce.
Vložila jsem mu rudé jablko přímo do rukou a jemně se na něj usmála. Sklopil pohled na své boty a celý jeho obličej nabral rudou barvu. Fialové vlasy mu zakrývaly jeho kouzelné oči.
"Nemusíš se stydět, ráda jsem ti pomohla."
Po mých slovech se laskavě usmál a v jeho bezbarvých očích se zaleskl čistý vděk.
ČTEŠ
Rainbow boy
Short StoryByl tichý, nikoho si nevšímal. Nikdy nemluvil, nikdy se nesmál. Nikdy neplakal, nikdy se nezlobil. Byl dokonalý, neuvěřitelně krásný. Byl jako mistrovské dílo sochaře, kterému dodal barvy ten nejlepší malíř. Byl to malý duhový chlapec.
