my hope is back // hopemin

~Twelve~

* ...
"No já..." Začal Jin, ale já ho přerušil.
"Co jsi mi kurva udělal s Hoseokiem?!" Vykřikl jsem a popadl kapesní nožík, kterého jsem si všiml, jak leží bez ladu a skladu na botníku vedle mě, a čepel mu přitiskl ke krku... *

"Budeš kurva mluvit nebo ne?!" Vykřikl jsem. Ani nevím, kde se ve mě všechna ta zlost vzala.
Ale Jin ani přes můj nátlak nic neřekl.
Přitlačil jsem tedy čepel nože k jeho bradě tak silně, že mu z ní začal vytékat pramínek červené krve. Trochu sykl bolestí a začal naprázdno otevírat a zavírat pusu, až to vypadalo že něco konečně řekne.
Mírně jsem své sevření povolil, aby mohl lépe mluvit, ale to jsem dělat neměl.

Jin se mi hbitě vysmekl a rozutekl se kamsi do útrob domu. Rozběhl jsem se za ním a jelikož jsem byl rychlejší, tak jsem ho za chvíli dohnal. Chytil jsem ho za zápěstí a jednou ranou pěstí ho svalil na zem. Klekl jsem si vedle něj, rukou ho chytil pod krkem a tím jej přitlačil ještě víc k zemi.

"Okamžitě mě za Hobim zaveď, nebo ti tohle narvu mezi oči." Zašeptal jsem mu u ucha a před očima mu zamával nožem.
"To neuděláš..." Ušklíbl se hnědovlásek. A měl pravdu...nikdy bych nikoho nedokázal zabít. Na chvilku jsem zaváhal, ale své sevření nepovolil.
"Věř mi, klidně udělám...ale zatím nebudu zabíjet někoho, kdo očividně ví, kde je můj přítel."
Jin jen zakroutil hlavou.
"Na to jsi až moc mírumilovnej...neuděláš to, vidím ti v očích strach." Zasmál se. "A jetště k tomu...Hoseok se nijak nezmiňoval, že má přítele."
"Možná tě nezabiju, ale rozhodně ti dokážu pořádně ublížit, to mi věř." Řekl jsem rádoby sebevědomě, ale jeho druhá věta mě natolik ranila, že jsem nad tónem svého hlasu nedokázal nijak moc přemýšlet.

"Třese se ti hlas." Poznamenal Jin.
"No a?" Optal jsem se a pomalu ostřím nože přejel Jinovi po tváři. Nůž sice nazjel moc hluboko pod jeho kůži, ale dost hluboko na to, aby za sebou zanechal rudou stopu.
Jin sykl bolestí.
"Chceš aby to bolelo ještě víc?" Optal jsem se a nožem mu přejel i po druhé tváři.
Jin zavrtěl hlavou v záporném gestu.
"Tak mě zavezeš za Hoseokem...hned teď!" Křikl jsem na něj už bez náznaku strachu. Rychle jsem vstal a Jina na nohy vytáhl hned poté.
Chytil jsem mu ruce za záda, pod krk mu opět přitiskl čepel nože a pobídl ho aby šel.

***

Po nějaké době co jsme jeli autem, přičemž Jin řídil a já se k němu ze zadní sedačky natahoval s nožem, jsme se dostali k malému domu někde u lesa. V oknech domu se svítilo matným světlem, které ještě tlumily žaluzie, jež okna zakrývaly, jinak byla všude kolem tma.

Nejistě jsem vystoupil z auta a rozhlédl se kolem. Jen co jsem to ovšem udělal, ozval se zvuk motoru a po chvíli Jinovo auto zmizelo kdesi v dálce.
'Sráč jeden...' Pomyslel jsem si a zamířil k domu.

Ikdyž byl Jin podrazák, věřil jsem, že mě aspoň pod hrozbou smrti dovezl na správné místo a že je Hobi někde v tom domě.
Rychle jsem tedy ke stavení doběhl a zkusil vzít za kliku...bezvýsledně, bylo zamčeno. Neměl jsem tedy jinou možnost, než dveře vykopnout. Postavil jsem se proti nim a rozběhl se. Dveře naštěstí nebyly z nějakého extra pevného materiálu, takže mi jejich vyražení nedělalo problém...horší to bylo s tím, že jsem přišel o moment překvapení. Na to jsem ovšem přišel, až se naproti mě postavil tmavovlasý chlapec, asi o neco málo starší než já, a udeřil mě pěstí.

"Co tady dělá jakási malá buzna! Okamžitě vypadni z mýho domu!" Vykřikl a já se mezitím chytil za bolavý nos, do kterého mě udeřil. Místo odpovědi jsem mu ovšem ránu vrátil...a jelikož jsem měl opravdu stěstí, trefil jsem ho pěstí přímo do spánku.
Chlapec se zapotácel a spadl na zem. Rychle jsem se k němu sehnul, donesl ho k nejbližší židli a ruce mu svázal tlustým provazem, který se zrovna válel poblíž...

End of flashback

Hobi pov.

"No a potom jsem tě našel tady v pokoji..." Zakončil Jimin svoje vyprávění.
"Jejda Jiminie, já jsem tak rád, že jsem zase s tebou." Řekl jsem a hlavu si položil na jeho rameno.
"To já taky, Hobbie." Odvětil mi Jimin s úsměvem a začal mě hladit ve vlasech.

Chvíli jsme tam jen tak v tichosti seděli, když vtom jsem si na neco vzpomněl.
"Jimine?"
"Ano?"
"Takže ty jsi se vyspal se Sehunem?!"

***

Ještě dneska večer jsem se dokopala k vydání téhle kapitoly...snad se vám aspoň trochu líbila ((;

Jinak berte to prosím trochu s rezervou, protože jsem to psala večer a to většinou už bývám docela mimo xdd

Každopádně budu moc ráda za každý vote i koment a zatím pá :3

Vaše Kačii :**