my hope is back // hopemin

~Epilogue~

*....
"Jimine?"
"Ano?"
"Takže ty jsi se vyspal se Sehunem?!" *

Čekal jsem na Jiminovu odpověď, ale ta nepřicházela. 
"Tak co teda?! Hodláš mi to doprdele vyklopit anebo tady budeš sedět jak pitomec ještě dlouho?!"
Jimin se na mě zahleděl ublíženým pohledem.
"Promiň já...nechtěl jsem tě naštvat..." Vyhrkl a v jeho očích se zelesklo pár kapek slané vody. Bylo na něm vidět, že ho můj tón ranil, ale já to v tu chvíli nevnímal. Na to jsem byl až moc zaslepený svou zlostí.

"Kurva Jimine, já chci sakra vědět jestli ses s ním vychrápal! Ne tady poslouchat tvoje pitomý výkecy o tom jak jsi mě nechtěl naštvat!"
Až když jsem toto vypustil z úst jsem si uvědomil, jak hrubě a nenávistně moje slova zněla, ale to už bylo moc pozdě na to, vzít to zpět, jelikož Jiminovi právě také ruply nervy.

"Co se mi kurva pleteš do soukromí?! Může ti být sakra jedno, co se mezi mnou a Sehunem stalo!" Vykřikl. "Tak jsem s ním šukal, no a co?!"
"Takže sis to s ním vážně rozdal, jo?!" Přešel jsem do protiútoku. "Já myslel, že ke mě kurva furt něco cítíš, ale jak je vidět, asi jsem se spletl... Tak proč jsi sem jezdil a nedal si s tou tvojí děvkou ještě jedno kolo?!"

Jimin notnou chvíli nic neříkal a hlavu sklopil tak, aby mu nebylo vidět do obličeje. Po nějaké chvíli ovšem pohled opět zvednul. Podíval se na mě očima zarudlýma od slz a znovu se rozkřičel:
"Jung Hoseoku, kurva, ten debil mě vydíral! Kdybych se od něj nenechal sakra ojet, už bych tě nemusel nikdy vidět!" Zavzlykal.

"Tyhke sračky si nech laskavě pro někoho-" Nestačil jsem větu doříct a přerušil mě Jimin, který mě jedním rychlým pohybem svalil na postel, se vrhl na mé rty.
"Ji- mi- ne...nech mě kur-va bejt!" Vysoukal jsem ze sebe přes polibky, kterými mě obdarovával.
On se ovšem jen mírně usmál a začal moje rty líbat ještě náruživěji.

Po chvilce se ode mě konečně odtáhnul a s malými jiskřičkami v očích se na mě zadíval. Já se ovšem zamračil.
"Co si sakra myslíš že děláš?!" Obořil jsem se na něj, ale uvnitř jsem už nebyl zdaleka tak naštvaný jako předtím.
Jimin jen nevinně pokrčil rameny. Potom si mě přitáhnul blíž k sobě a nahnul se k mému uchu.
"Líbám ty tvoje dokonalý rtíky." Zavrněl a opět svoje rty přisál na ty moje. Chvíli jsem bojoval sám se sebou, jestli mám začít spolupracovat nebo ne, ale nakonec jsem na jeho polibek slabě odpověděl. Jimin se mi usmál do rtů a náš polibek prohloubil.

Po chvilce jsme se od sebe odtáhli kvůli nedostatku vzduchu.
"Tak co, pořád se na mě zlobíš, Hoppie?" Ušklíbl se na mě Jimin a já mu úsměv mírně oplatil.
"Jistěže se zlobím." Řekl jsem a uraženě nafoukl tvářičky.
"Tak to to budeme muset ještě zopakovat." Zasmál se Jimin a za krátkou chvilku jsem opět ležel pod Jiminem na posteli.
"To si nechám líbit...asi budu muset být naštvaný častěji." Uculil jsem se a stáhl si Jimina do dalšího plibku...

***

No a pak Jimin a Hobi sedli na unicorna a odjeli po duze zpátky do Seoulu... xdd

Jak jsem slíbila, šťastný konec je tady!! Hurááá!! Sice to takhle původně vůbec nemělo skončit, ale neva xdd

No a samozřejmě vám (hlavně Seokie_001 red_panda_chine galaxy_paa Luciirol  smutenka a Sabi_B_Devil) musím moc poděkovat za všechny vaše votes a milé komenty :**
Jste fakt boží, lidi 💜

Vaše Kačii :**