my hope is back // hopemin

~Five~

Hobi pov.

Vzbuil mě náraz, po kterém jsem svými zády narazil na něco ostrého, co jsem měl za sebou. Chtěl jsem vykřiknout, ale nešlo to. Měl jsem něco ovázané přes ústa. Chtěl jsem si bolavá záda promnout rukama, ale to mi také nebylo umožněno. Moje ruce i nohy pevně stahovaly dva kusy silného provazu.
Co se to tu kurva děje?! Chtělo se mi brečet. Aspoň to jsem mohl. Z očí se mi začaly linout nekonečné provazy slz.
"Hej, co to tam vzadu vyvádíš?!" Ozval se zepředu pro mě velmi známý hlas. Jin?! Tak to on mi tohle způsobil?!
"Hlavně se prosímtě neudus! Nejedu takhle v noci autem jen proto, abych tě tam našel mrtvýho. Potřebuju za tebe domluvený prachy, brouku." Řekl a opět se naplno věnoval řízení.
Takže Jin...mě někomu prodal?! Nebo jak to s těma prachama krucinál myslel?!
Měl jsem v hlavě hrozný zmatek a rozhodně jsem nebyl ve stavu, kdy bych mohl normálně přemýšlet. Byl jsem naprosto ztracený a nezbývalo mi nic jiného, než se podřídit přáním osudu. Když vtom jsem ucítil vibrování v mé kapse a uvědomil si, že u sebe mám stále svůj mobil. Co nejtišeji jsem se přesunul do zadní části kufru, kde jsem nahmatal ostrý hrot, na který jsem nejspíš narazil zády. Klekl jsem si na kolena a začal provaz třít o hrot. Trvalo to celkem dlouho, ale povedlo se. Konečně jsem měl volné ruce, kterými jsem si stáhl roušku z úst a odvázal si provaz i z mých málem odumírajících nohou.

"Co to tam kurva děláš?!" Ozval se opět Jin.
"Nic, všechno vpohodě." Odvětil jsem co nejpřesvědčivěji to šlo, ale pak jsem si uvědomil, že podle Jinových představ mám stále na ústech roušku.
"Ty malej zmrde!" Povzdechl si Jin.
Tohle bude průser...
Problesklo mi hlavou, když jsem spozoroval, že můj únosce odbočil z hlavní silnice na nějakou lesní pěšinku a začal s autem zastavovat.
Teď jsem musel jednat rychle. Vytáhl jsem si z kapsy mobil a prvnímu číslu, které jsem našel v kontaktech jsem napsal následující zprávu:

I need a fucking help! Someone kidnapped me!!

***

Je tady další fucking short chapter, sušenkýýý :**

Je to divný! Je to sakra děsně divný, ale když jsem začala psát kapitolu, kde se to všechno zvrtlo, měla jsem příšerně špatnou náladu (která přetrvává doteď) takže to musíte omluvit ;)
Btw mám už napsaných pár kapitol toho Vkook textingu, chcete to vydat?

Za všechny vaše názory a votes budu neskutečně šťastná a děkuju všem co tuhle trapárnu čtou :D

Vaše Kačii :**